 13.07.2009 2 1114(5) 0 |
Zeptám se života,
proč vlastně žít,
když osud si spřádá
svou vlastní niť.
Zeptám se hvězd,
znají-li místo na zemi,
kde navzdory osudu
živá voda pramení.
Zeptám se racků,
kam létnout pro naději,
zdali mne jednou s sebou chtějí.
Zeptám se slunce,
kde věčný ten třpyt,
kde teplo z paprsků
andělský smích.
proč vlastně žít,
když osud si spřádá
svou vlastní niť.
Zeptám se hvězd,
znají-li místo na zemi,
kde navzdory osudu
živá voda pramení.
Zeptám se racků,
kam létnout pro naději,
zdali mne jednou s sebou chtějí.
Zeptám se slunce,
kde věčný ten třpyt,
kde teplo z paprsků
andělský smích.
14.07.2009 - 21:48
Budu se jen ptát : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Pocity lásky mně známé
Předchozí dílo autora : Proměna je možná i v té nepatrné chvíli
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]» řekli o sobě
Singularis řekla o casa.de.locos :Velmi inteligentní osoba se širokým rozhledem. Její tvorba je postupně ovlivňována různými literárními (i neliterárními) inspiracemi. Dnes je (k mé radosti :-) ) cílem její tvorby sdělení.
