 03.02.2009 4 1257(18) 0 |
Můj strach se v tichu rozpíná a sílí,
od vášně k zoufalství je jenom malý krok.
My dva se párkrát přes ten okraj naklonili
a dlouho váhali, zda spolu být i další rok.
Sémě, cos zasel, dnes už ve mně zhurta klíčí
a ze tvých slov se stává velmi prudký jed.
Ty váháš zase, jestli se vzchopit nebo zničit –
a tím se vydáváš na pěkně tenký led.
Občas se k vlastním chybám spolu ohlížíme;
čas, kdy jsme milovali, nechce však ani jeden zpět.
My, kteří vlastní rukou život jsme si vzali, víme,
že je někdy lepší příběh nedopovědět…
od vášně k zoufalství je jenom malý krok.
My dva se párkrát přes ten okraj naklonili
a dlouho váhali, zda spolu být i další rok.
Sémě, cos zasel, dnes už ve mně zhurta klíčí
a ze tvých slov se stává velmi prudký jed.
Ty váháš zase, jestli se vzchopit nebo zničit –
a tím se vydáváš na pěkně tenký led.
Občas se k vlastním chybám spolu ohlížíme;
čas, kdy jsme milovali, nechce však ani jeden zpět.
My, kteří vlastní rukou život jsme si vzali, víme,
že je někdy lepší příběh nedopovědět…
05.02.2009 - 17:47Hmm, tohle je síla... Pokud píšeš z vlastní zkušenosti, tak ti nezávidím. Muselo to bolet. Báseň (je to i píseň?) je hořkosladká... Ale krásná.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Můj strach : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : To ještě chápu...
Předchozí dílo autora : Černá
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
