Když se z člověka stane nasupený důchodce.

Je záhadou proč se s přibývajícím věkem stává z milého ochotného člověka, nabručený a mrzutý důchodce. S takovými exenpláry životního koloběhu se asi nejčastěji setkáme v tramvaji. Jejich charakteristické znamení by se dalo identifikovat zcela jednoduše.
Většinou totiž nasupeně prskají na "děti mládeže", nebo pokud se v jejich okolí nepohybuje žádný takový jedinec (nebo je příliš daleko) osloví jiného postaršího důchodce a začne si stěžovat "na tu dnešní mládež" s ním zatímco horlivě mává svojí taškou (hle kde se v nich bere ta energie?)
Výsledkem je to, že zatímco se mladiství budou překřikovat s důchodcem, normální dospělý člověk bude tiše sedět opodál a radši ani nedutat, aby ho náhodou nezasáhla taška plná rajčat z trhu která nebezpečně létá vzduchem.

Z toho vyplývá, že člověk prochází třemi životními obdobími.
První období je mladistvý věk. Ano, to je ta část co se v autobuse znaveně sesype na sedadlo dokud k němu nepříjde nasupený důchodce.
Pak přichází nejnevinnější fáze - dospělost.
A dále následuje třetí fáze - důchodový věk jehož hlavními vlastnostmi je chronická nasupenost a tašky plné rajčat létající nebezpečně vzduchem...