 22.03.2024 2 204(10) 0 |
Orosený obraz proskleného výhledu,
v atmosféře utíkající noci,
v pruzích pouličních světel,
mění se nebe.
Z roje hvězd seskupí se úsměv,
a moje mysl ustrne,
tak jako dech,
když vzpomenu si, komu náleží.
S nataženou dlaní,
když Sirius září jako tvé oči,
zpívám staré písně,
dokud se den neprobere.
Dny stydnou,
vrátíš se ráno?
nebo obloha opět ztmavne,
a noci zase poběží?
v atmosféře utíkající noci,
v pruzích pouličních světel,
mění se nebe.
Z roje hvězd seskupí se úsměv,
a moje mysl ustrne,
tak jako dech,
když vzpomenu si, komu náleží.
S nataženou dlaní,
když Sirius září jako tvé oči,
zpívám staré písně,
dokud se den neprobere.
Dny stydnou,
vrátíš se ráno?
nebo obloha opět ztmavne,
a noci zase poběží?
24.03.2024 - 21:36
Utíkající noci : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Sbohem, madam poezie.
Předchozí dílo autora : Chybí mi mé staré já
