přidáno 17.03.2024
hodnoceno 3
čteno 258(11)
posláno 0
Chybí mi mé staré já,
které nad mapou tvého světa,
bádalo jako Vasco da Gama.

V tvém pohledu,
v tom rozlitém oceánu,
splývalo ve svobodě vln.

V srdci mu pučely,
květy bělavých konvalinek,
pod sluncem tvého bytí.

To dusné příšeří,
vyvětral skrze jeho smysly,
tvůj slzavý smích.

Tolik drobností,
které když se vypaří,
způsobí jeho zkázu.

A nyní mé staré já,
nekráčí se mnou, ale čeká tam,
na tom našem místě.
přidáno 18.03.2024 - 06:45
Poezie anonymity : krásná ! Děkuji.
přidáno 18.03.2024 - 06:41
Krásně pojatý obsah, zbytečně komplikovaný cizotou slov.
Dobrý ....... .
přidáno 17.03.2024 - 22:28
Moc hezká.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Chybí mi mé staré já : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Utíkající noci
Předchozí dílo autora : Ještě jednou

» narozeniny
melody [17], Mitochondrie [17], Awkward [15], Notreal [14], zdenof [14], Zdarec [11], Martin Jelínek [10], hlahlo [4]
» řekli o sobě
Singularis řekla o casa.de.locos :
Velmi inteligentní osoba se širokým rozhledem. Její tvorba je postupně ovlivňována různými literárními (i neliterárními) inspiracemi. Dnes je (k mé radosti :-) ) cílem její tvorby sdělení.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming