Na vlásku

Ten krutý poprav den přišel,
Lámání vazů bude slyšet,
Kat v rudém hábitu z panství vyšel:
,,Spousta zločinců bude dnes viset!"

I chopil se on smrti páky,
Krky rupou jako seschlé nitě,
Občané nevěří ve vlastní zraky,
Mezi obětmi tu vidí dítě.

Blíží se řada na pachole,
Její matka davem tlačí se,
Pro ni napíná své ruce holé,
Oči dítka jsou ve smrti obryse.

Kat nechá ji zde dívku držeti,
Avšak ne protože chce pomáhat,
Již odchází od své oběti,
Matku nechává se smrti zdráhat.

Na šibenici svou drží dcerku,
Konci vzdaluje ji dva dny bezmála,
Dívka má věru bohu páteř v celku,
Matka již však všechny síly dodala,

Matinka drží dítko ještě stěží,
Pohled upře na své kvítko,
Ví, že dlouho nevydrží,
Dcera praví: Děkuji ti, maminko.

V slzách se již matka pouští,
Dcerka vlhké oči zavírá,
Dítko s brekem po laně se spouští,
S hlasitým prasknutím umírá.