přidáno 18.02.2024
hodnoceno 4
čteno 286(4)
posláno 0



Fejeton č.1 - nejslavnější rovnice


Myslím, že staří Číňané či Indové pravili, že svět uvnitř nás je nekonečný a nepoznatelný stejně tak, jako svět okolo nás. A měli pravdu.

Albert Einstein, profesor a vědec, který žil i krátkou dobu v Praze, na Smíchově. Teoretický fyzik a jeden z největších vědců všech dob. A právě zde tvořil onu teorii relativity. Přednášel na Karlo-Ferdinandově univerzitě. Píše se rok 1911-1912.
E = mc², známá Teorie relativity. Nejslavnější rovnice všech dob.
Rovnice popisuje vztah mezi energií a hmotností: Energie = hmotnost · (rychlost světla ve vakuu)². Zamysleli jste se někdy nad tímto ?
Avšak nejznámější je také jeho citát : "Jsou dvě věci, které jsou nekonečné: vesmír a lidská hloupost. Tím prvním si ovšem nejsem tak jist."

Náš vnitřní Vesmír je mnohem krásnější než ten venkovní. Protože není nikdo druhý jako jste Vy. Člověk je každý jiný a jedinečný. Když se člověk dostane do nemocnice, či když přemýšlí, tak splyne s oním nekonečnem. Stačí málo, přemýšlet a ucítit to spojení.
Stojím na Karlově mostě a dívám se dolů, jak plyne řeka. Jako malá jsem to dělávala a vždy se ptala, kam ta řeka plyne. Vltava plyne do Labe, Labe plyne do moře, uplyne mnoho času......Čas pro přemýšlení.
Krásné nekonečno.


18.2.2024
přidáno 19.02.2024 - 23:42
Nemá to logiku, jako ji nemá život. O to je to krásnější. Díky...
přidáno 19.02.2024 - 13:26
Mlčeti Zlato : děkuji, jak si to hezky napsal, avšak "dnešní" už tohle moc nechápou, bohužel.
přidáno 19.02.2024 - 10:08
To je opravdu hezké rojení myšlenek nad ekvivalencí hmoty a energie.
přidáno 18.02.2024 - 23:09
Hezké k zamyšlení.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Fejeton č.1 - nejslavnější rovnice : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Smích je lék
Předchozí dílo autora : Ničeho nelituji

» narozeniny
NeugeCZ [14], Pampeliška13 [12]
» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :
Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming