V obrazech

řekne ti nesměle
zkus namalovat vejce s ještě víc rozteklým žloutkem
žijeme ve světě kde malicherné umění je sám život
abys to podtrhla
projdi se po pár slepičích skořápkách
dělej že tě ani střípek nebolí
pak budeš silná pro své okolí

-

někde se sláma třpytí do zlata
a někde někomu páchne zlato močí
krása je v očích toho kdo se dívá a tohle není můj nápad
tohle jsem si vypůjčila

až mě budete básníci malovat
budu mít na hlavě lejno nebo skořápku
bosá v bahně budu stát
tak statečná že vám dovolím se dívat

hebkost špíny umí být neskutečná
a zápach umí nadzdvihnout chřípí
nakolik se někdy milujeme
natolik jsme hloupí

-

jsem smolná jsem žitná jsem rozoraná
jestli máš kuráž
zkus mě vytesat do dřeva
a všechnu smolu ochutnat a seškrabat do fantaskního obrazu
očím skrytá krása bude vděčná

řekne ti nesměle: jestli nezlátneš tak buď jednou provždy bílá
a na nic se už neptej
neboj se
buď jasnozřivá