Vzrušující realita

Zvuk drnčícího mobilu ji vytrhl ze vzpomínání. Rychlejším krokem zamířila po sluchu zvonění. Ani se nepodívala kdo volá. Vydala ze sebe jen jedno slovo: ,,Prosím?“ Vypadala vyděšeně. Nahá uprostřed obývacího pokoje, obklopená vyhořelými svíčkami. Rozhlížela se, jako by byla v cizím bytě. Vůbec nevnímala hlas, co na ni křičel z telefonu. Hlavou ji běželo tolik otázek. Probralo ji, až silné zavolání jejího jména. Byla to kamarádka, co chtěla vědět podrobnosti z předešlé noci. Ale jediné čeho se dočkala, bylo: ,,Promiň, jsem v pořádku. Zavolám později!“
Bezmyšlenkovitě sáhla do šatníku a vytáhla bílé krajkové kalhotky. Vypadaly spíš jako pavučinka co nemá ani nic zakrýt. Pak si oblékla volné tričko, co bylo hozené přes opěradlo křesla. Stáhla si vlasy do vysokého drdolu a šla postavit vodu na kafe. Pořád byla, jako by duchem nepřítomná. Když se opřela o pracovní desku, chtíc se zhluboka nadechnout, v tom uviděla papírek se vzkazem. Ale než ho stačila přečíst, zaslechla klíče v zámku. Vyděsila se. Ona byla jediná kdo měl klíče od jejího domu. Prudce se otočila a rozhlédla se co má po ruce nejblíž. Do dveří vešel on. Usmíval se a vypadal snad ještě líp než dřív. Měl na sobě čisté oblečení a nesl papírovou tašku s logem nedaleké kavárny. Kde vzal sakra jiný ohoz? Kdy vůbec odešel? Jak dlouho jsem spala? Proč se vůbec vrátil? To vše se jí honilo hlavou, přičemž neustále jen zírala s otevřenou pusou.
Přistoupil k ní, ale držel si nepatrný odstup, protože viděl její vystrašený výraz v obličeji. Zvedl tašku do úrovně jejich očí, jako by chtěl upoutat její pozornost. I když ona zírala jen na něj. ,,Dobré ráno krásko“ ozvalo se z jeho úst. Až to ji přimělo odseknout se z udivení a strachu. ,,Určitě máš už hlad?!“ zeptal se. Přičemž začal vyndávat voňavé pečivo a čerstvou kávu z oné tašky. Byla celá napjatá. Otočila se, aby vyndala talíře z vrchní skříňky a v tom si všimla, že svírá ještě pořád v dlani vzkaz. Stálo tam jen: ,,Hned se vrátím“. Pousmála se. Vše ji do sebe začalo zapadat. V ten okamžik, ale ucítila jeho dech na své šíji. Mráz ji přejel po celém těle. Nechybělo moc, a z talířů byly jen střepy. Chytil ji v pase. Přitisknul se k ní co nejvíc to šlo. Její holý krk, vybízel k líbaní. Ona i kdyby chtěla, neměla kam uhnout. Jeho dlaně začaly prozkoumávat opět její tělo. Ona se jen zapřela o linku a kousala se do rtu. Nechtěla vydat tu hlásku co se ji drala z úst. Cítila jeho nohu jak pootvírá její stehna. Jazyk co dráždí ušní lalůčky. Prsty jedné ruky co začínají lemovat její pavučinkové kalhotky, zatím co druhé formují bradavku do velkých rozměrů. Poddávala se těm dotekům úplně celá. Najednou chtěla víc. Chtěla zase upadnout do té eufórie. On pomalu zajížděl hlouběji do té rozkoší vlhké jeskyňky. Začal se utápět v pohybech její pánve. Bylo to pro něj jako pobídnutí, že má pokračovat dál. Ale chtěl ji při tom vidět do tváře. Vnímat její pocity z výrazu obličeje. A hlavně líbat její velké rudé rty.
Otočil ji. Pohlédl do očí a jazykem ji obrýsoval celá ústa. Stáhl ji opatrně kalhotky. A prsty ji začal zase pomalu dráždit. Už tam byla tak moc mokrá. Toužebně vzdychala. Propínala se u každého zasunutí. Při tom jí nepřestával líbat. Už nevydržela déle. Začala se sápat po jeho rozkroku. Chtěla mu doteky oplácet. Rozepla mu neohrabaně kalhoty a chodidlem je sesunula k zemi. K jejímu údivu byl naostro. Najednou tam stál a tyčil se k ní. Zase tak velký a pevný. To pokušení bylo silné. Poklekla před něj aby ho mohla ochutnat. Sliny se jí zbíhaly. Nejprve opatrně, pomalu začala přejíždět špičkou jazyka po jeho vrcholu. Dlaň pevně sevřela u kořene. Jemnými tahy rozhýbala jeho chloubu. Měla ho plná ústa. Sála a lízala tak jako on předešlou noc jí. Nehty měla zatnuté v jeho hýždích. On si ji přidržel za vlasy smotané v gumičce a udával tempo. Chvilkami se mu podívala do tváře, aby si vychutnala, jak se poddává jejím polibkům. Dlouho to ale nevydržel. Zvedl ji a vyhoupl na linku. Stáhl z ní tričko. Laskal prsa, olíznul bradavky a při tom zasunul tak rychle a tvrdě až hlasitě vykřikla. Omotala okolo něj nohy a plně se věnovala rozkoši. Držel ji za boky. Jeho rysy byly tak tvrdé. Oči měl přivřené, obočí zamračené a rty pootevřené, ale hlas z nich nevyšel. Byl tak sexy. Soustředěný. Kéž by ten okamžik trval déle. Nechtěla přestávat. Nechtěla už být bez toho pocitu, že je tak moc chtěná. Byla to extáze. Nepatrně se odklonil, aby ji mohl palcem dráždit. Nepřestával však intenzivně vrážet svůj plný nástroj do její nenabažené jeskyně. Přišla vlna napětí. Oba byli na svém vrcholu. Neskutečně hlasité vzdechy doprovodily jejich vyvrcholení.
Chytil ji za bradu a vášnivě políbil. Pomohl ji slézt a zeptal se: ,, Už máš hlad?“ Její široký úsměv byl dostačující odpovědí, i na další otázky co měl v hlavě.