přidáno 16.01.2023
hodnoceno 5
čteno 451(8)
posláno 0
Měla bych tě nechat zahojit
A kvést, tam, kde je potřeba


.
.

Byla jsem místo,
byla jsem náruč,
kde našla si klid
A já jistotu, že je někdo semnou
Vůně kůže jako právě rozkvetlá louka
jaro v duši

Kdo mohl to tušit?
Jsem místo,
před kterým se chceš schovat
Už nejsem přístav,
ale chladný nádraží

Měla jsem víc hladit Tvojí křehkost


Co víc člověk může ztratit?
přidáno 21.01.2023 - 10:49
Velmi líbí..
přidáno 17.01.2023 - 14:06
Už jsi ztratila.
přidáno 17.01.2023 - 12:59
Už jen sám sebe...
přidáno 17.01.2023 - 12:25
Je mi velmi blízká,to bude asi tím nádražím :)
přidáno 17.01.2023 - 06:24
ztratíš-li lásku, ztratíš všechno :(

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Uvnitř : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Silence
Předchozí dílo autora : V kruhu

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming