 16.01.2023 5 394(8) 0 |
Měla bych tě nechat zahojit
A kvést, tam, kde je potřeba
.
.
Byla jsem místo,
byla jsem náruč,
kde našla si klid
A já jistotu, že je někdo semnou
Vůně kůže jako právě rozkvetlá louka
jaro v duši
Kdo mohl to tušit?
Jsem místo,
před kterým se chceš schovat
Už nejsem přístav,
ale chladný nádraží
Měla jsem víc hladit Tvojí křehkost
Co víc člověk může ztratit?
A kvést, tam, kde je potřeba
.
.
Byla jsem místo,
byla jsem náruč,
kde našla si klid
A já jistotu, že je někdo semnou
Vůně kůže jako právě rozkvetlá louka
jaro v duši
Kdo mohl to tušit?
Jsem místo,
před kterým se chceš schovat
Už nejsem přístav,
ale chladný nádraží
Měla jsem víc hladit Tvojí křehkost
Co víc člověk může ztratit?
21.01.2023 - 10:49Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Uvnitř : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Silence
Předchozí dílo autora : V kruhu
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
prostějanek řekla o lidus :Náš šíleneček... ale občas pochybuji, že právě ona je nejšílenější... mám z ní teď děsnou radost... a doufám, že mi ta radost vydrží... její obrazy jsou nepopsatelné a krásné a vůbec... :)... jsem ráda, že jsem ji kdy poznala :)
