přidáno 07.12.2022
hodnoceno 6
čteno 400(13)
posláno 0
Vodopád Tvých vlasů
padá na ramena
jsi unavená

smutek máš na rtech
na duši
všechno je marné
včerejšek už nikdo nezruší

co stalo se už nejde vrátit zpět
tak funguje náš svět
a na tom stojí

jen vzpomínkami můžeme se spojit
třeba o dvacet let

ač smutek sám nic neváží
dovede tížit, srazit na kolena
nejedna slza osolená
je těžká jako závaží

každého někdy potká
nemívá zlatý rám
nejlépe vyplakat až duše bude krotká
každý díl jeho člověk nést si musí sám.
přidáno 12.12.2022 - 20:25
Hmm, asi možná lépe v rytmu, ale velmi se mi líbí.
přidáno 07.12.2022 - 23:59
Moc pěkná.
přidáno 07.12.2022 - 21:02
Nádherná, nechat vyplakat duši je často třeba...
přidáno 07.12.2022 - 20:20
parádní připomíná mi to moje starší věci :)
přidáno 07.12.2022 - 17:39
Pěkná
přidáno 07.12.2022 - 16:40
Smutná,ale pěkná.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Smutek. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Optimistická kapří báseň.
Předchozí dílo autora : Východní Nízké Tatry.

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming