Snad ta mlha za oknem dech podzimu, Takově nedělní ráno
přidáno 30.10.2022
hodnoceno 4
čteno 393(9)
posláno 0
Nečekej na mne za okny svého domu
Nečekej neboť tvá marnivost
zabila mou lásku.
Rozervaný šat ,zašedlost mích tváří
lavička z mramoru se snaží
vpít mé srdce.
Nečekej tak trpce chutnal tvůj ret
oči ¨tvé jak medúzy,já mněl zkamenět.
Snad zanikl jsem na lavičce z mramoru
co přenechal tu jaký
umělec.
Šat s vůli větru zanechal po sobě
babí léto, nejsem.
přidáno 30.10.2022 - 20:41
Psavec: Díky
přidáno 30.10.2022 - 20:40
Sasanka: Děkuji za upozornění.
A názor.
přidáno 30.10.2022 - 18:16
Občas prostě vztahy pohoří, jinak by to bylo moc krásné.
přidáno 30.10.2022 - 13:32
Ty dva druhy laviček mě matou a konec básně už úplně. Přitom to začalo slibně ;)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nejsem : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Pro věčnost.
Předchozí dílo autora : V mozaice

» narozeniny
johny.rotten [14], Happy Angels [13], Ozzy [11], SarahCa [9], Klar_rkaa [7], Dešťová kapka [7]
» řekli o sobě
Severak řekl o tlachapoud :
Střez, střez se Tlachapouda, milý synu. Má tlamu zubatou a ostrý dráp. Pták Zloškrv už se těší na hostinu, vzteklitě číhá na tě Pentlochňap. -- Lewis Carrol: Alenka v říši divů (a za zrcadlem) (v překladu Aloyse a Hany Skoumalových)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming