56. Svět vědomých tvůrců

Následující dny se doslova rozvířily smrští velkých událostí. Jako kdyby skončilo období, kdy jsme dostali čas víceméně sami pro sebe. Bylo třeba vpustit do života vnější svět. Do našeho společného života…
Nejdříve jsme se museli setkat a seznámit s Caroline a Nathanem v nových rolích - jako páry.
Atmosféra při naší schůzce v domě Nicka a Caroline byla obdivuhodně pohodová. Fascinovalo mě, jak jsem navnímala Caroline s Nathanem. Štěstím a láskou omámené bytosti. Láskou nejen k sobě navzájem, ale ke všemu a všem. Takový zázrak nastává, když se setkají ti dva praví partneři, v tomto případě ti, co k sobě opravdu patří na duchovní úrovni. Sjednocující se v jedné duši... Ač bylo zřejmé, že jsou u nich ještě časté propady do třetí dimenze, bok po boku se vzájemně podporovali, povznášeli, zvyšovali si své vibrace.
„Mám halucinace nebo to taky vidíš?“ zeptal se mě Nick telepaticky.
„Je to skutečné, lásko, takhle vypadají energie mezi dvojplameny. Je to takové vzájemné povzbuzování k navyšování vibrací. Hope s Angel to u nás nejspíš vnímaly hned od začátku,“ osvětlovala jsem mu tu situaci.
„Hustý!“ okomentoval to s nenápadným pousmáním.
Bez protestů a negativních připomínek kohokoli z nás jsme se shodli na následujícím prohlášení – Nick a Caroline si našli jiné partnery ve stejném období, tak nějak zároveň, jelikož je jejich manželství už delší dobu nenaplňovalo. Doufali jsme, že tak předejdeme dohadům, kdo může za ‚rozpad‘ jejich rodiny a házení viny na jednoho či druhého. Také jsme hodlali ujistit veřejnost, že vzájemné vztahy mezi námi čtyřmi jsou srovnané a přátelské. A co se týče Hope a Angel, nejsou a nebudou těmito změnami v životě nijak negativně poznamenány či dokonce traumatizovány. S novými partnery svých rodičů mají harmonické vztahy a dál pro nás bude jejich prospěch na prvním místě. Chtěli jsme být upřímní, jen ta malá lež o začátku našich vztahů byla prostě nutná.
Hned druhý den jsme uskutečnili rozhovor s onou reportérkou. Opět šlo vše hladce. Ač byl rozvod Nicka Richardsona pro svět šok, bylo jisté, že časem se tato rozbouřená vlna ve vodách hudebního šoubysnysu přežene a rozporuplné reakce jeho fanoušků přestanou být na pořadu dne.
Jedna věc byla vyřešena a my mohli postoupit k dalšímu kroku – začali jsme plánovat společné bydlení. Shodli jsme se na určité představě domku někde poblíž Nickova současného domova, a pak zadali svou objednávku Vesmíru. Zbývalo jen čekat na odezvu. S jistotou, že se naše přání brzy uskuteční.

V další fázi našeho vztahu jsme se s Nickem vydali do mé domoviny – seznámit ho s mou rodinou a taky se zúčastnit křtu knihy romanticko-erotických povídek.
Nastoupili jsme do letadla a já si hned vybavila zážitky z mé cesty do Ameriky. Když jsme se posadili, telepaticky jsem Nicka navedla k zajímavé zkušenosti a rozvoji jeho širšího vnímání.
„Je tu podle tebe někdo, kdo má strach z cestování letadlem, miláčku?“
„Jak to mám vědět, lásko?“ zakřenil se mé divné otázce.
„Tak to zkus navnímat. Je fajn zkoušet a objevovat nové schopnosti, které nabízí pátá dimenze. Navíc se tím zušlechťuje a zdokonaluje tvá duše.“
Nick tedy zavřel oči a zkusil to. Po chvíli nadšeně nahlas vyhrknul: „Myslím, že někoho mám!“ Hned nato jakš takš nenápadně ukázal na muže vedle nás přes uličku.
„Jo, taky to tak cítím,“ odvětila jsem s úsměvem opět telepaticky. „Jen se mnou, prosím tě, o tomhle mluv raději jen v mysli. Je tu dost lidí, podle kterých bychom měli cvokhaus jistej, kdyby nás slyšeli.“
Nick začal tiše bublat smíchy.
„Smát se můžeš nahlas, za to nám blázinec snad ještě nehrozí,“ dorazila jsem ho svou další hláškou. To už se ten výbuch smíchu ani nepokoušel skrývat.
Když jsme se oba do sytosti odreagovali, pokračovala jsem ve svém ‚navádění': „Hele, chvíli ho pozorujme…“
Oba jsme toho staršího pána pár minut poočku sledovali. Z jeho chování bylo jasně patrné, jak je nervózní.
„A teď další krok. Představ si, že mu posíláš klid a vyrovnanost,“ přešla jsem k dalšímu ‚pokusu‘.
Bez reptání poslechl.
Za poměrně krátkou dobu Nickova působení se ten muž viditelně uklidnil a nakonec dokonce usnul.
„To je bombastický!“ šeptal Nick nadšeně. „Vidím, že pořád nemám moc představu, co všechno teď vlastně dokážu!“
„Cokoliv tě napadne,“ pokrčila jsem vesele rameny. „Přečíst si člověka, se kterým se z jakéhokoliv důvodu setkáš. Zeptat se na něco svého vyššího Já. Navnímat, jak pro tebe dopadne nějaká událost. Odhalit, proč je ti někdo povědomý, ačkoliv jsi ho nikdy nepotkal. Uvidět své minulé životy a v nich rozpoznat bytosti, se kterými jsi nyní v nějakém vztahu. Zjistit, proč sis naplánoval jakýkoliv zážitek, překážku v tomto životě. A taky třeba léčit… To vše ale bez manipulace a pocitu nadřazenosti. Takové jednání už v této sféře nemá žádné místo.“
„Díky, teď fakt nevím, čím začít,“ zatvářil se rozpačitě.
„Ty na to přijdeš, miláčku,“ mrkla jsem na něho spiklenecky. „Každopádně v těchhle vyšších vibracích nezbývá prostor pro nudu.“
„Tomu i docela rád věřím, lásko,“ bral to naprosto s přehledem. Během zbytku cesty měl jedinečnou příležitost začít v tomto směru experimentovat…

Setkání s Láďou a Honzou po třech měsících odloučení bylo hodně emoční. Teda pro mě rozhodně. Kluci se drželi. Ale i tak jsem jasně cítila, jak jsou rádi, že jsem zpátky. Třebas jen na chvíli…
Láďa si s Nickem hned rozuměl. A to nejen díky své skvělé angličtině. Měl prostě povahu a nastavení, které se mnou souznělo. A proto si sedl i s Nickem. Mohla jsem mu jako jednomu z mála odhalit, co se mezi mnou a Nickem událo před lety i v současnosti. S mladším synem to už tak růžové nebylo. Měl prchlivou a materialistickou náturu po svém tátovi a učil mě podobnou lekci jako on. Přesto jsem ho dokázala brát takového, jaký byl a milovat. Mí velcí učitelé…
Ubytovali jsme se v domě u Ládi a jeho partnerky Markéty. Nick si mohl vyhradit jenom týden volna, ale já hodlala zůstat o něco déle. Každopádně jsme se stihli setkat i s Šimonem a jeho dvojplamennou partnerkou. Byl to úchvatný pocit, vidět nás oba šťastné a zářící nejčistší láskou po boku našich duševních poloviček…
A pak už nadešel termín křtu mé knížky.
„Povídky v této knize jsem musela číst pěkně opatrně a dělat mezi nimi delší pauzy, abych nedostala infarkt,“ uvedla to vtipně Sandra. „Příběhy plné něhy, romantiky, ale také velmi intimní a peprné, plné vášnivých momentů. Ano, právě taková jsou Smyslná setkání Gabi Svobodové.“
Po Sandřině úvodu jsem trochu přiblížila místo a okolnosti vzniku povídek. A vyjádřila přesvědčení, že i když je to opravdu odlišný žánr, než na jaký jsou u mě čtenáři zvyklí, zklamaní rozhodně nebudou. Je to vlastně také o jistém druhu magie – lásky a sexu.
Následná párty nám dala příležitost užít si přítomnost souznících bytostí, zavzpomínat na prožité a tvořit svými nápady a podněty budoucí...

Ještě než Nick odletěl zpět do USA, dostali jsme od jednoho jeho kamaráda tip na dům. Tušili jsme správně - byl přesně podle našich požadavků!
A právě tak to funguje ve světě páté dimenze. Všichni jsme vědomými tvůrci svých životů…