přidáno 25.08.2022
hodnoceno 10
čteno 462(8)
posláno 0
Řemínky kůže svazuji růže
ve své kráse seschlé jsou v čase
Bez žádné záště.stonky v útrobách
kamenného pláště.
Když před léty hrnčíř zíral na duhu.
Džbán ještě nepálen
točil se na kruhu.
Odběhlo hrnčíři ,odběhlo
zasnění.
Na džbánu zanechal
překrásné vrásnění.
Po letech džbán.
směl potkat kytici.
Co dávno spojila
tu jednu dvojici.
Visela v komoře ,visela na šňůře.
Vrásčitá ruka ji zavyla do kůže
přidáno 15.02.2024 - 11:43
Sasanka: Děkuji moc.
Já už si jen povidám ze zaznamnikem psát se mi nechce.
Ten můj češtin jo ten nedávám.
přidáno 15.02.2024 - 11:31
Pěkná. Mám ráda staré kousky keramiky s příběhem :)
přidáno 26.08.2022 - 14:39
Zaujala, ale visela a hned vysela.
přidáno 26.08.2022 - 10:27
Gora: Díky za komentář
přidáno 26.08.2022 - 09:07
zaRyla, asi...
přidáno 26.08.2022 - 09:06
Máš tam hezká místa...
visela s měkkým i...
přidáno 26.08.2022 - 07:47
Lenča: Lenko díky
přidáno 26.08.2022 - 06:50
Krásné :-)
přidáno 26.08.2022 - 05:47
Děkuji
přidáno 25.08.2022 - 23:44
Zajímavá.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kytka : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Posledni schod
Předchozí dílo autora : Mohu

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming