přidáno 24.08.2022
hodnoceno 6
čteno 377(5)
posláno 0
Mohu se vzdát svých myšlenek,

nebo se ony vzdají mne.

Úsměv je jen navenek,

duše se toulá ve vnitřní tmě.


Úprkem nic nespravím,

ledva se toulá krok,

v keři promnu rozmarýn,

vůně jak svěží mok.


Oči se v slzách zalesknou,

ret slovo utrousí.

To, jak kapka dešťová,

sedne si na vousy.
přidáno 29.08.2022 - 09:19
Mlčeti Zlato: Děkuji za komentář
přidáno 29.08.2022 - 08:24
Líbí se mi a oslovuje. Rád jsem četl.
přidáno 24.08.2022 - 15:54
Psavec: Díky
přidáno 24.08.2022 - 15:52
Povedla se.
přidáno 24.08.2022 - 12:14
Leni díky
přidáno 24.08.2022 - 09:01
Ten začátek je nejlepší, o těch myšlenkách... Paráda :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Mohu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Kytka
Předchozí dílo autora : Kropenatý motýl

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming