Ve spirále osudu - román
24.07.2022 2 269(2) 0 |
Keith pro nás zamluvil relaxační víkend v nedalekém městě. Byla to vážně nádhera. Celé dva dny jsme hýčkali všechny své smysly...
Hned první den pobytu mi ve vířivce navlékl zásnubní prstýnek.
“Je kouzelný...” vydechla jsem nadšeně. “Děkuji, miláčku.”
Poté, co jsem ho dlouze políbila, mi začal vysvětlovat: “Vím, jak moc máš ráda fialovou, tak jsem vybral tenhle trochu netradiční s ametystem. Ale jak stále opakuji – ty jsi taková zvláštní, netradiční, tak musí být i všechno s tebou spojené speciální.”
“Je dokonalý, miláčku. Navíc ametys je velmi silný, ochranný kámen. Takže já i naše děťátko budeme ještě pod větší ochranou,” rozplývala jsem se šťastně.
“Páni, tak to je super bonus!” radoval se roztomile jako malé dítě. Tolik mu na nás záleželo...
Po chvíli se mě nedočkavě zeptal: “A co kdybychom pomalu začali vybírat nějaké to datum svatby?”
“Jasně!” souhlasila jsem. “V první řadě ale musíme vzít ohled na to, že máte naplánovaná ještě nějaká turné.”
“Hm, to mi ani nepřipomínej,” zamračil se. “Když si představím, jak dlouho tě tu budu muset nechávat samotnou... Navíc teď, když čekáš miminko!”
“Jen se o nás neboj,” chlácholila jsem ho pohotově. “My to všechno zvládnem. A na pár kontrol a ultrazvuků se s námi určitě taky dostaneš.”
“Už se nemůžu dočkat, až nám ho ukážou na tom ultrazvuku a taky se dozvíme, co to bude!” zasnil se, a pak dodal: “Budeš chtít vědět, co to bude? Já bych moc rád... I když budu nadšený, ať už to bude holčička nebo kluk. Jen bych to rád věděl co nejdřív, abych se mohl těšit už na někoho víc konkrétního.”
“Jo, to já taky,” usmála jsem se spokojená, že jsme se shodli.
“No, a ta turné... Jak jsem ti už říkal – od půlky března do konce dubna USA a k tomu Kanada. V květnu budeme tři týdny doma – to bychom mohli všechno připravit, zamluvit, domluvit. Pak nás ještě čekají dva týdny v Evropě... Ach jo, tak druhá půlka června by se dala. Ještě že budeme mít skoro celý červenec a srpen volný. Užijeme si super líbánky!”
“Fajn, stejně se chci vdávat v době, kdy bude teplo,” zaculila jsem se vesele. “A co říkáš obřadu venku? Třeba na pláži?”
“Jo, tak to bude pohádkové,” zamrkal na mě zasněně. Pak se mi podíval na břicho a bylo vidět, jak přemýšlí. Po chvíli mě po něm pohladil a řekl: “To asi ještě nebudeš mít moc bříško, viď? Škoda...”
Tak tím mě vážně dostal. Rozesmála jsem se na celé kolo. “Tak nevěsta bývá radši, když je ve svatebních šatech štíhlá a ty bys chtěl, abych měla břicho?!”
S roztomile nevinným kukučem pokrčil rameny. “Když já jsem tak hrdý na to, že budeme mít dítě... Připadá mi roztomilé, když se vdává nevěsta těhotná, že je to na ní už aspoň vidět.”
"Ale jo, neboj se, poznat to už bude. To ti slibuju!” usmála jsem se na něho. “Teda né, že bych to hodlala nějak ovlivnit, ale v té době už to trochu prostě poznat bude. Navíc, když si vyberu upnutější šaty, tak se to zvýrazní. Mně to taky přijde roztomilé, když o tom tak přemýšlím...”
“Super!” skoro nadšeně zavýskal. “A ještě... vybereš nějaké vhodné datum, ty moje čarodějnice... teda čarodějko?!”
“Tak o tom nepochybuj, ty můj čaroději! Bude to den s pořádně silnými, ale hlavně láskyplnými vibracemi! To si beru jako velmi osobní závazek!” ujistila jsem ho s hlubokým přesvědčením.
“Ještě aby ne!” rozesmál se. “Však je to i ve tvém zájmu, kouzelnice jedna!”
“No právě!” mrkla jsem na něho tajuplně a taky se rozesmála.
Měl to být opravdu výjimečný den...
Hned první den pobytu mi ve vířivce navlékl zásnubní prstýnek.
“Je kouzelný...” vydechla jsem nadšeně. “Děkuji, miláčku.”
Poté, co jsem ho dlouze políbila, mi začal vysvětlovat: “Vím, jak moc máš ráda fialovou, tak jsem vybral tenhle trochu netradiční s ametystem. Ale jak stále opakuji – ty jsi taková zvláštní, netradiční, tak musí být i všechno s tebou spojené speciální.”
“Je dokonalý, miláčku. Navíc ametys je velmi silný, ochranný kámen. Takže já i naše děťátko budeme ještě pod větší ochranou,” rozplývala jsem se šťastně.
“Páni, tak to je super bonus!” radoval se roztomile jako malé dítě. Tolik mu na nás záleželo...
Po chvíli se mě nedočkavě zeptal: “A co kdybychom pomalu začali vybírat nějaké to datum svatby?”
“Jasně!” souhlasila jsem. “V první řadě ale musíme vzít ohled na to, že máte naplánovaná ještě nějaká turné.”
“Hm, to mi ani nepřipomínej,” zamračil se. “Když si představím, jak dlouho tě tu budu muset nechávat samotnou... Navíc teď, když čekáš miminko!”
“Jen se o nás neboj,” chlácholila jsem ho pohotově. “My to všechno zvládnem. A na pár kontrol a ultrazvuků se s námi určitě taky dostaneš.”
“Už se nemůžu dočkat, až nám ho ukážou na tom ultrazvuku a taky se dozvíme, co to bude!” zasnil se, a pak dodal: “Budeš chtít vědět, co to bude? Já bych moc rád... I když budu nadšený, ať už to bude holčička nebo kluk. Jen bych to rád věděl co nejdřív, abych se mohl těšit už na někoho víc konkrétního.”
“Jo, to já taky,” usmála jsem se spokojená, že jsme se shodli.
“No, a ta turné... Jak jsem ti už říkal – od půlky března do konce dubna USA a k tomu Kanada. V květnu budeme tři týdny doma – to bychom mohli všechno připravit, zamluvit, domluvit. Pak nás ještě čekají dva týdny v Evropě... Ach jo, tak druhá půlka června by se dala. Ještě že budeme mít skoro celý červenec a srpen volný. Užijeme si super líbánky!”
“Fajn, stejně se chci vdávat v době, kdy bude teplo,” zaculila jsem se vesele. “A co říkáš obřadu venku? Třeba na pláži?”
“Jo, tak to bude pohádkové,” zamrkal na mě zasněně. Pak se mi podíval na břicho a bylo vidět, jak přemýšlí. Po chvíli mě po něm pohladil a řekl: “To asi ještě nebudeš mít moc bříško, viď? Škoda...”
Tak tím mě vážně dostal. Rozesmála jsem se na celé kolo. “Tak nevěsta bývá radši, když je ve svatebních šatech štíhlá a ty bys chtěl, abych měla břicho?!”
S roztomile nevinným kukučem pokrčil rameny. “Když já jsem tak hrdý na to, že budeme mít dítě... Připadá mi roztomilé, když se vdává nevěsta těhotná, že je to na ní už aspoň vidět.”
"Ale jo, neboj se, poznat to už bude. To ti slibuju!” usmála jsem se na něho. “Teda né, že bych to hodlala nějak ovlivnit, ale v té době už to trochu prostě poznat bude. Navíc, když si vyberu upnutější šaty, tak se to zvýrazní. Mně to taky přijde roztomilé, když o tom tak přemýšlím...”
“Super!” skoro nadšeně zavýskal. “A ještě... vybereš nějaké vhodné datum, ty moje čarodějnice... teda čarodějko?!”
“Tak o tom nepochybuj, ty můj čaroději! Bude to den s pořádně silnými, ale hlavně láskyplnými vibracemi! To si beru jako velmi osobní závazek!” ujistila jsem ho s hlubokým přesvědčením.
“Ještě aby ne!” rozesmál se. “Však je to i ve tvém zájmu, kouzelnice jedna!”
“No právě!” mrkla jsem na něho tajuplně a taky se rozesmála.
Měl to být opravdu výjimečný den...
78. Bude to "kouzelná'' svatba : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : 79. Moudrost našich duší
Předchozí dílo autora : 77. V očekávání...