přidáno 27.05.2022
hodnoceno 1
čteno 434(8)
posláno 0
Kde jsem na samé hranici pedagogiky. Zase se to stalo, že hranici studenti překročili. A teď co s tím. Hranici znovu obnovit. Dělám z toho drama? Hranice byla znovu nastolena.

Jenže!

Dělám to schválně? Baví mě být učitel nebo žák? Je mi lépe v kolektivu žáků, než v kolektivu učitelů. Tak to asi je. Baví mě tam být v roli učitele, v tom kolektivu žáků. Dává mi to přirozeně navrch, beze snahy. To znamená, že můžu být přirozený bez obvyklého pocitu malosti.

Nejpříjemnější mi tedy je: být v kolektivu žáků, jakožto učitel, tedy
přirozeně já.

Jenže!

Nevede dlouhodobý kontakt se studenty k přirozené ztrátě učitelského statusu? Přeci: jsem člověk. Rád blbnu, piju, zpívám, hraju. A když to vidí studenti – ztrácí respekt, který škola přirozeně dává. A jak

DOPSAT
přidáno 28.05.2022 - 09:20
být učitel na střední nebo na vysoké to musí být super
to se musím přiznat že trochu závidím kdybych si měl teď vybrat co bych chtěl dělat chtěl bych být učitel .... jsou dva typy lidí první když se k nim někdo chová slušně si toho váží a jsou v pohodě a ti druzí (většinou jednodušší) naopak začnou zkoušet co všechno si můžou dovolit a začnou vyvádět ... záleží asi na tom s jakými lidmi člověk pracuje a podle toho se musí zařídit ...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
úvaha : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Špatně
Předchozí dílo autora : Ve snách

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming