přidáno 24.06.2021
hodnoceno 5
čteno 715(11)
posláno 0
Laskavá slova jako plástev medu,
zahřeje srdce byť by bylo z ledu.
Laskavá slova jako balzám na duši,
zamilován do dobra až po uši.

Stanou se celému tělu lékem,
života do žil s tělem krve a mlékem.

Kde je ta zemně medu, mléka a strdí.
Kde jsou laskavá slova pokornému nesmrdí.
Laskavost je jako sníh co jemně schladí horkost.
Laskavé srdce hřející nikdy nezamrzne na kost.

Kde je ta zemně medu, mléka a strdí.
Kdo nezná odpověď se rdí a stydí.
Kdo zemi svou nenajde straní se lidí.
Kdo zemi prochází bez srdce nenajde slitování lidí.

Dívám se na smutné lidi,
jak jeden na druhého prdí.
Dívám se do jejich duší,
co je dobro jistě tuší.
Chci jim dobro připomenout,
na laskavost si vzpomenout,
upřímně je obejmout.

Laskavostí můžeme dokázat to,
co nezničí už žádné temné zlo.
Dokud květiny kvetou a voní,
dobro žije a stále není po ní.
přidáno 01.02.2023 - 09:33
Civilizace bez moudrosti
upadla v slepotu zapomnění
možná trošku laskavosti
přístup může změnit.
Betonové úly
tíží samotou.
Prázdné srdce
prázdná hlava
prázdná je i duše
bez lásky a laskavosti
lidství prosta
realita sprostá.

Začátek máš výborný i myšlenku,ale vadí mi tam ta kost a rdí. Pak se ti tam opakuje třikrát po sobě lidi a místo prdí,bych dala nevidí.
Chci jim dobro připomenout
v laskavosti bytí
upřímně je obejmout
a donutit je cítit.
Nevím jestli si to čteš nahlas nebo si to nahraj a pusť,pak slyšíš kde to drhne.
přidáno 26.08.2021 - 22:40
Dandy: Moudrost opustila lidi,
zákeřnost kolem slídí.
Vzdělanost upadla do prachu,
pohlcena temnotou a strachu.
Úly zejí prázdnotou,
školy zejí prázdnotou,
duše obklopena samotou.
Krajina zalévána do betonů,
postrachem přírody bez bontónu.
Krajem světélkují blesky,
zítra bude zase hezky.
Domy se otřásají silou hromů,
pokáceli tisíce nevinných stromů.
přidáno 26.08.2021 - 22:10
Dandy: Pěkné. Trochu mě mrzí že i pravdivé.
přidáno 26.08.2021 - 22:02
Moudrost opustila lidi.
Jak postevnik žije .za činy lidstva se stydí.
Lidskost pohltila nelidskost.
Svět jak ohlodaná kost.
Úly zeji prazdnotou.
Duše se opklopují samotou.
Krajina zalevána do betonú.
Krajem světelkují blesky.
Domy se otřásaji silou hromů.
přidáno 25.06.2021 - 09:36
Lidskost tak nějak chcípla.
Vždy se musí stát něco hrozného aby vstala jak Fenix z popela.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Laskavost jako plástev medu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Z pekla do nebe
Předchozí dílo autora : Upřímnost je bolestí i radostí

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming