MMSka

Je 17.června 2005.
"Tak kdo jste?", pípla mi kolem 11 dopoledne v práci smska..
A vzápětí další smska od operátora. Vyberte si vaší MMS zprávu z datové schránky, bla bla bla (připomínám, že se píše rok 2005). Co to je, to neznám?! Zandavám mobil do kapsy a oznamuji Lence, že si jdu do trafiky koupit cigarety. Lenka vytahuje svůj vymazlenej mobil a někomu píše.
Jedu o dvě patra níže do trafiky a ve frontě skrytě, co kdyby tu někde byl ten drzoun, tak ať mě nevidí, vyťukávám: "Hádejte!"
Vracím se do obchodu i s novinama a časopisem Story. U vchodu se objeví Lenky syn. Už je to velkej kluk, osmiletej Mikuláš a hraje gameboye. Odkládá ho na prodejní pult, jde za mamkou dozadu do skladu a já po něm hnedka hrábnu a : "Ahoj Mikuláši, jéé, můžu se podívat?" "No jasně, teto!" A už to mačkám, skládám Tettris, hahaha, cítím se osmiletě.
"Dobrý den", vchází DRZOUN do obchodu, "tak jsem tu zas." Krve by se ve mně nedořezal. Mikuláš s Lenkou se hrnou k pultu za mnou a smějí se. Lenka svého syna trošku kárá a dává mu padesátikorunu, "Díky, mami", šťouchne do mě a povídá: "Teto Petro, vrátíš mi, toho gameboye?" a ztrácí se v davu obchodního centra. Ztrácí se i pan Drzej... Co tu dělal a proč tak najednou zmizel?
"Pojďte ven, TETO PETRO", zacinkala smska.
A do prkýnka, Mikuláš mě nevědomky vyzradil. Game is over.

Jdu ven.
"Přišla vám MMSka?", hrkne na mě a zapaluje si cigaretu. "Ne, já je mám přesměrované do datové schránky. Podívám se na ní až doma." (kecám, nikdy mi MMSka nepřišla, nemám tak vymazlenej mobil. ..galantně připaluje cigaretu i mně. "Co v ní je?"
"Aha".. skáče mi do řeči. "No a kde jste se tu vzala?"
"Jak jako? Kde jste se tu vzal VY? Já tu pracuju."
Oba naše dotazy nás rozčabili.
"No já jsem si šel zjistit, kdo mi píše."
"Do kolika obchodů jste musel jít, abyste to zjistil?"
"Do jednoho." (takže tu vizitku nechal jen u nás)
"Stál jsem o patro výš za odpadkovým košem, abych viděl do obchodu, ale vy mě ne a poslal jsem nejdřív tu zprávu - Tak kdo jste?. A pak čekal, která z vás vezme mobil do ruky. Vzali jste ho obě, takže jsem poslal tu MMSku, doufajíc, že když ji otevřete, bude se z vás dvou jedna smát a ukazovat to té druhé.. no jenže to se taky nestalo a vy jste ke všemu někam z obchodu odešla. Pak jsem viděl, jak ta druhá je na telefonu a přišla mi odpověď - Hádejte! Tak jsem byl trochu zklamán, že píše ta druhá, že asi shání nového tatínka pro syna, nebo se chce vypovídat z alkoholismu a sexuálního obtěžování, nebo nevim." ...byl drsnej, jak to ze sebe to přiznání sypal...
Aha.. mlčím... jen čumím..
"No a tak jsem trochu rád, že jste to nakonec vy. Putri? Co to jako je?"
"Malajsky princezna."
"Nevypadáte, že jste mixlá?"
"Taky že nejsem... jen jsem tam dlouho žila a protože jsem byla tvrdá jako skála (=význam jména Petra), dojmenovali mě, abych se prý zjemnila."
"Jak dlouuuuho?"
"Zas tak dlouuuuho, ne...3 roky v Singapúru a Malajsii."
"Aha, to pak vysvětluje tu angličtinu."
Koukne na hodinky: "Panejo, je dvanáct, musím letět!", a opravdu letěl, "ještě se uvidíme Puťko", jak splašenej.
Ts! Tu puťku si mohl nechat.

Jedu domů a těším se až se podívám na počítači na ten odkaz v smsce na tu MMSku.
Byl tam duhovej smajlík. Čabím se.