přidáno 25.02.2021
hodnoceno 6
čteno 654(14)
posláno 0
Tak zbyly mi zase jen polibky
Nestydaté, co ničí noční světlo,
Sudba prázdné kolíbky
A dračí chřtán, co žere lidské teplo.

Jenže je nemožné dostat se
Z vojny do prašných bílých peřin,
Tak nedostižné setkat se,
Když chlad tiká do našich vteřin.

A možná, že nás zachránila,
Ta hrůza našich mladých let,
Co city zcela pohltila
A dala křídla pro úlet.
přidáno 27.02.2021 - 00:33
Zaujala.
přidáno 26.02.2021 - 15:00
Ty stopy jen zmizí, hned se zase objevují.
přidáno 26.02.2021 - 09:39
slavek: Díky :)
přidáno 26.02.2021 - 09:39
DDD: Díky za nadšení i kritiku ;)
přidáno 26.02.2021 - 08:49
Mně se líbí všechny sloky :o)
přidáno 25.02.2021 - 21:32
Ta třetí sloka je prostě boží! První dvě se (na mě) rytmicky celkem dost perou a ani rýmy nejsou z nejrafinovanějších, ale ta poslední mi bohatě stačí jako samostatná báseň. Už dlouho jsem nečetl tak pěkné čtyřverší :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Stopy válek : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Sen a Slepota
Předchozí dílo autora : Láska je?

» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]
» řekli o sobě
BorůvkaB řekla o mannaz :
Autorka s duchaplnou prózou i poezií, člověk si ji prostě musí zamilovat. Jsem ráda, že čte mé básně i mé povídky a vděčím jí především za pokračování ve Vlkodlačí hrozbě, kterou čte i příjemně komentuje. Těším se, až si od tebe zase něco přečtu! :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming