 14.07.2020 4 865(13) 0 |
zavřela jsem oči
jen na chvíli
a v té prosvětlené tmě jsem viděla tebe
pomalu jsi do místnosti vkročil
daleko na míli
už je to minulost
ale mě na krku přesto dál tvůj dech zebe
skoro jak kdybys pořád stál přímo za mnou
a šeptal mi do uší ta temná slova
mluvil k mé duši řečí tak klamnou
že slýchat jí pořád chci - zas a znova
že cítíš tu touhu co jako žár pálí
po těle mráz co rozechvívá nás
a těmhle citům se všichni jen smáli
avšak náš oheň nikdy nevyhas
jen na chvíli
a v té prosvětlené tmě jsem viděla tebe
pomalu jsi do místnosti vkročil
daleko na míli
už je to minulost
ale mě na krku přesto dál tvůj dech zebe
skoro jak kdybys pořád stál přímo za mnou
a šeptal mi do uší ta temná slova
mluvil k mé duši řečí tak klamnou
že slýchat jí pořád chci - zas a znova
že cítíš tu touhu co jako žár pálí
po těle mráz co rozechvívá nás
a těmhle citům se všichni jen smáli
avšak náš oheň nikdy nevyhas
15.07.2020 - 12:35Za tebou přišel zas,
po těle běhá mráz,
šeptá, že tys ta pravá
a s tebou zas to mává!
po těle běhá mráz,
šeptá, že tys ta pravá
a s tebou zas to mává!
14.07.2020 - 17:25Další tvoje neskutečná věc. Jak tomu rozumím. Tak moc, že i mně běhá po zádech mráz. Proboha, proč se všichni tak krutě míjíme? Moc, moc díky.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Po těle mráz : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Narušení
Předchozí dílo autora : Emoční déšť
