přidáno 31.07.2020
hodnoceno 4
čteno 902(14)
posláno 0
jsem
ale ve stavu beztíže
bloudím zlým snem
a nikdo neví že
dech se mi úží
a na povrch třes je jasně znát
srdce zuří
a rty se už nikdy nechtěj smát

nejsem
ve vakuu udržujou tu zničenou duši
v malé rakvi zase tělo té
co údajně smrt jí sluší
slýchá ta s kosou už nejmíň po dvousté
kdo by to byl předtím tušil

narušení
je to prosté
až bude po všem
o svůj život marně proste
přidáno 06.08.2020 - 09:34
Zajímavé... místy drsné, ale líbí se mi...
přidáno 03.08.2020 - 11:48
:-X
přidáno 02.08.2020 - 18:36
Před chvílí jsem komentoval jedno dílo, že mi při jeho čtení přeběhl mráz po zádech. Teď mi běhá pořád. Je to úžasné, neskutečné. Moc díky.
přidáno 31.07.2020 - 22:56
Zaujala, líbí se mi.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Narušení : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Pro mě
Předchozí dílo autora : Po těle mráz

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming