drobně velká myšlenka
![]() ![]() ![]() ![]() |
Zpívej píseň srdce
co Ti našeptává,
jak máš žít, když neví to hlava.
co Ti našeptává,
jak máš žít, když neví to hlava.

Chawwá: Neu: Hlava to ví, však srdce
s hlavou nesouzní.
Když rozum vládne
tělo stárne.
s hlavou nesouzní.
Když rozum vládne
tělo stárne.

Neu: Děkuji, myslím, že nelze oddělovat jedno od druhého. Těmi třemi řádky jsem chtěla vyjádřit, že je-li hlava zavalena (což často je, zní to jako "nevím"), je dobré vyslechnout srdce. Myslím si, že scházíme z cesty právě tehdy, jsou-li hlava se srdcem v rozporu. Ale chápu a často jsem měla podobný pocit...ale život mě tak nějak učí, že řídit se srdcem chybou nikdy není; to, co nás pak bolí je, že věci se nedějí tak, jak si hlava představila.

Báseň krásná, ale s obsahem nemohu souhlasit. Srdce bylo to co mě svedlo z cesty. Nyní je na odpočinku u ledu a poslouchám téměř výlučně hlavu.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Když nevíš... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Miluji borovici
Předchozí dílo autora : Milovník Ticha
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))