síla setkání
přidáno 14.05.2020
hodnoceno 4
čteno 1060(17)
posláno 0


Miluji borovici
Ona mě líbá a v srdci skrývá touhu mě obejmout.
Já jí nelíbám
A už už vyčítám bohu, že dal mi hlavu, ruku, nohu...
Až v kolenou klesnu.
Otřu si slzu, hlesnu
a vzápětí jí objímám.
přidáno 15.05.2020 - 17:05
Už to psalo víc lidiček, ale musím to znovu obdivovat. Máš nádherný sametový hlas. Díky.
přidáno 15.05.2020 - 07:14
Jednu borovici taky obdivuji,Jde o památný strom, V batůžku nosím pár šišek od ní.Za můj obdiv my poradila,pupeny pojídám místo léků na kašel. Možná my řekla víc.
přidáno 14.05.2020 - 22:00
Homér: tu báseň od Holana neznám...je krásná, děkuji!
přidáno 14.05.2020 - 21:49
Jak je krásná ta stará borovice vejmutovka
na kopci tvého dětství,
které jsi dnes zase navštívil....
Pod jejím šuměním vzpomínáš svých mrtvých
a přemítáš, kdy dojde na tebe.
Pod jejím šuměním je ti,
jako bys dopsal poslední knihu
a měl teď mlčet a plakat,
aby rostlo slovo...

Co byl tvůj život?
Opouštěl jsi známé pro neznámé.
A osud tvůj? Usmál se na tebe jen jednou
a tys při tom nebyl...

Vláďa Holan, Borovice

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Miluji borovici : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Probdělá noc
Předchozí dílo autora : Když nevíš...

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming