přidáno 09.01.2020
hodnoceno 6
čteno 815(14)
posláno 0
Pro chvilku ticha,
pro okamžik štěstí
teď někdo zhluboka dýchá,
hlídá na rozcestí

Pro pár veršů,
pro pár rýmů
zastavíme čas
nejen na vteřinu

Ze zasněné poezie
do té ještě zasněnější
Snad se duše nevybi(y)je
snad nás ukonejší
přidáno 16.01.2020 - 13:16
Ta třetí říká vše. Samotné by jí to slušelo. Je krásná.
přidáno 10.01.2020 - 10:37
Musím trochu souhlasit s DDD, v prvních dvou slokách jsou rýmy (nebo celkově zvolené verše) docela předvídatelné, což je škoda. Jinak poslední sloka se moc povedla :-)
přidáno 09.01.2020 - 10:22
Krásné. Zvlášť "duše se nevybi(y)je".
přidáno 09.01.2020 - 09:46
Ano, psát básničku je takové vytržení z nepoetické reality.
přidáno 09.01.2020 - 09:28
DDD: Moc děkuju za názor. Jsem v tomhle začátečník a snažím se k tomu ideálu postupně propsat. Nebo spíš neřeším až tak pravidla, ale obsah. Takže jsem ráda za každou připomínku nebo kritiku.
přidáno 09.01.2020 - 09:17
Zaujal mě název, tak jsem nakoukl. Hezký je to. První dvě sloky se tak trochu perou s rytmem - za mě buď jasnej, nebo žádnej - a v té první bych zkusil trochu míň očekávatelné rýmování. Třetí sloka se mi líbí opravdu moc. Jsem rád, že jsem mohl číst :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nadpozemská : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Člověčina
Předchozí dílo autora : Božská Sarah

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming