Moje básně nemaj názvy

Pěkné

Každá buňka jen dvě schopnosti má, Buď regenerovat se a tvořit nebo být strachem sevřená.Je šílený se nebát,je smělé si mnohé připustit a je troufalé si přiznat že srdce mi teče s očí,vše se tetelí v rozmazané lásce k životu,pak napříč všem těžkostem se dá jít mlhou,Buňka nemá oči jen pocity a ty rozhodují jestli bude drze tvořit a opravovat se a nebo živořit a skomírat.Tak řekni ,co má dělat?Ale musí to být srozumitelný všem,celému tělu,psancům,vesmíru...

Taky někdy uvažuj nad takovými věcmi ... hezká báseň

Neznám Tě… jen z Tvých slov tady, a přesto bych Tě chtěl obejmout. Ne z lítosti protože každý máme něco, ale jen proto, abys na to nebyla sama. Asi je ode mne troufalé tohle psát cizímu člověku, ale ta slova na mne tak moc zapůsobila, že musím. Snad se tě nedotknu...