|
O zimě ve vesnici vysoko v horách Ekvádoru, více než tři tisíce metrů nad mořem. O místním životě a mé dobrovolnické zkušenosti. P.S. Je tu menší zima než v Praze, ale zároveň jsem větší zimu ještě nezažila. Není tu totiž topení ani teplá voda. Připadám si jak kdybych spala v ledničce.
 29.11.2018 8 1244(13) 0 |
po dešti
mám ruce zkřehlé zimou
kdo sám nemá co jíst
toulavé psy nenakrmí
prach proměnil se v bláto
už zelená se zlato
zatímco ozvěny mlčí
a stráně snad
do jara nevzplanou
kéž vlci nechají ovečky
dál v mlze cinkat zvonečky
vždyť vlna se v mracích
ztratí lehce
havraní cop a červené pončo
ji prozáří snáz
a já nabídnu své paže
dětem i starcům
pak se dá přečkat
i šedavý mráz
mám ruce zkřehlé zimou
kdo sám nemá co jíst
toulavé psy nenakrmí
prach proměnil se v bláto
už zelená se zlato
zatímco ozvěny mlčí
a stráně snad
do jara nevzplanou
kéž vlci nechají ovečky
dál v mlze cinkat zvonečky
vždyť vlna se v mracích
ztratí lehce
havraní cop a červené pončo
ji prozáří snáz
a já nabídnu své paže
dětem i starcům
pak se dá přečkat
i šedavý mráz
08.03.2019 - 22:32Yasmin
Skvělá je... a obdivuju, musí to být silný zážitek. Ať je ti krásně na duši, nejen z tvého pobytu tam :)!
30.11.2018 - 13:02Nevím, jak jsem ji mohla přeskočit. Celá se mi líbí, moc.
Taky máme doma ovčí a kravský zvonec, ráda je poslouchám...
Taky máme doma ovčí a kravský zvonec, ráda je poslouchám...
29.11.2018 - 16:11DDD: Děkuju. No, Simiatug v jazyce kečua znamená "ústa vlka". Život je tu drsný...ale až na tu zimu a občasné stýskání se mi tu paradoxně žije krásně. Má to své kouzlo a dává mi to smysl.
29.11.2018 - 12:51Zdravím z promrzlé Vysočiny. Moc hezky se to čte. Hůř už asi žije. Přeju ti, ať aspoň duše hřeje víc než dostatečně :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Simiatug : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Ztracená
Předchozí dílo autora : Zlatošedá
