![]() ![]() ![]() ![]() |
Zasel jsi v mém srdci duhu
tak se stále vracím
v kruhu za tebou
a nemusíš dělat
vůbec nic
možná mi jen trochu
vyjít vstříc
občas si na mě vzpomenout
a možná
až si vzpomeneš
svědomí otevři
nemravně dokořán
aby nás nespolkl
chřtán viny
tak prosím
zkus to a možná
obrovskou úlevu
pocítíme
a bolest
už nás pak nezastíní
tak se stále vracím
v kruhu za tebou
a nemusíš dělat
vůbec nic
možná mi jen trochu
vyjít vstříc
občas si na mě vzpomenout
a možná
až si vzpomeneš
svědomí otevři
nemravně dokořán
aby nás nespolkl
chřtán viny
tak prosím
zkus to a možná
obrovskou úlevu
pocítíme
a bolest
už nás pak nezastíní

Orionka: Je to jen báseň, byť inspirovaná zkušeností. Pohled v ní je samozřejmě velmi subjektivní a ani se o nic jiného nesnaží;) Jen je v té druhé části více rovin - trochu mluví k sobě, trochu k němu a je tam i skrytá náboženská rovina. Říká “otevři svědomí”, tím může myslet i “otevři moje svědomí”... každopádně děkuju.

Hezky napsáno. Jen si říkám, jak tak čtu o úlevě a bolesti, jestli - možná - neprojektuješ vlastní pocity do něj.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Možná : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Ranní
Předchozí dílo autora : Hluboce