Ranní

Znám pomalý rána
kdy hledám mraky
na bezchybně modrým nebi
slýchávám ptáky zdravit slunce
pomalý rána kdy stojím
na jednom místě tak dlouho
až se skoro bojím
že se už nikdy nedokážu hnout
rána kdy cítím vděčnost
za každý nový probuzení
ulice jsou divně prázdný a tichý
je mi hezky
dávám dvacku bezdomovci
a není co víc chtít

ale znám taky rychlý rána
umýt si hlavu
oholit nohy
nesnídat a rychle do práce
mačkat se v narvaným MHD
jsme duše ztracený v černý díře metra
samí turisti a nula kyslíku
zpožděný tramvaje
cinkají na lidi a lidem z toho taky cinká
auta zběsile troubí
v každým z nich jeden kravaťák
debile uhni
spěchám
rána bez chuti
jednu kávu s sebou
radši bez mlíka jak hořkou pilulku
pak zas
hlava na hlavě
plast na plastu
a náplast nepomůže

všichni ti ptáci
cvoci
bezdomovci
asi odletěli za lepším

a já si říkám k čemu
a proč
a prosím
už žádný další ráno
prosím už ne
prosím příště by snad bylo lepší
v tý stejný zatáčce
se tomu autobusu
nevyhnout