Jedna klasičtější
přidáno 05.02.2018
hodnoceno 4
čteno 1393(15)
posláno 0
Světlo sklízí hvězdy z oblohy,
měsíc už dozrál, padá dolů,
padá, letí, kouká na bohy,
zhasl a pláče rosu bolu.

Střídá ho slunce, mladé, svěží,
dere se nahoru po mracích,
zatím je tiše, dýchá stěží,
hrom by ho smetl, jak burácí.

Už červenají jeho líce,
je stále větší, je stále výš,
pojď ke mně blíž, uvidíš více,
pojď ke mně blíže, uvidíš spíš.

Všechno je rudé, všechno se budí,
živí i mrtví, bohatí, chudí,
krev ze slunce do nebe se vlívá,
já sleduju, jak se rozednívá.
přidáno 05.02.2018 - 21:22
Severak: To přicházíš o hodně :D
přidáno 05.02.2018 - 21:16
tak to já ještě chrápu, když se rozednívá
přidáno 05.02.2018 - 19:45
Jsoucno: Děkuju moc :)
přidáno 05.02.2018 - 19:31
Nádhernej obraz...Úplně jsem to při čtení viděl. Fakt krása.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Rozbřesk : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Co člověka napadá o půlnoci
Předchozí dílo autora : Zvířátko, které by každý chtěl

» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
samiVdavu řekl o Umouněnka :
Slečna s šikovnou prací s jazykem a organizátorskými schopnostmi. Pořádá své literární večery a ráda se účastní literárních čtení. Naživo velmi příjemná osoba.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming