Znamení.

Opět přibyl další,“ upozornil hlásek v hlavě. Na tváři jsem ucítila jemný závan větru vracejícího se z korun stromů kde roztančil listy a spokojen melodickým šelestem pospíchal na hladinu rybníku, aby poslal několik droboučkých vlnek se zprávou o neobvyklé výzdobě v Zámecké zahradě.

Hlavní promenáda se pyšnila sérií reflexně žlutých koleček. V odlehlejší části parku se sem tam objevily červené terče a po týdnu byla výzdoba morbidně završena záplavou červených křížků. Denně jsme procházeli kolem, občas si vyměňovali vlastní teorie účelu zvláštních znamení, od vytýčení trasy běžeckého závodu, přes studijní pomůcky při poznávaní druhů stromů, až po vandalismus sprejera začátečníka. Za krátko barevné znaky pozbyly na zajímavosti a teplý podzim začal pozvolna odnímat stromům listy. Nejdříve zlehka, potichoučku, jeden po druhém, až po několika větrných dnech byly větve nahé a odhalily nádherné tvary kmenů, které s trochou fantazie vyprávěly každý svůj příběh ze života v parku.

Koncem listopadu přijela auta. Muži v modrém vykládali různá nářadí, postavili kužele používané při značení silnic, páskou vymezili prostory se zákazem vstupu a započali, z mého pohledu, dílo zkázy. Šťastnější stromy byly revitalizovány, ale „okřížkované“ nemilosrdně sťaty. Celý týden jsme se s Čikinou loučily s dalšími obětmi, až jednoho dne drama vyvrcholilo uříznutím zdravého, nejméně dvěstěletého buku, který NEMĚL červený kříž!
Ležel rozporcován v trávě, pařez o průměru dvou metrů ronil slzy pryskyřice a mně bylo také do pláče. Byla jsem na pohřbu! A tak nejenom já, ale všichni ostatní pravidelní návštěvníci parku smutnili za velikánem, který se zcela určitě stal nelegální kořistí vlivného milovníka krbového paliva. Záměrně neměl značení, aby občané neměli šanci v dostatečném předstihu protestovat proti zamýšlenému kácení. Druhý den se speciální pila na odstraňování pařezů s obrovským hlukem zakusovala do tvrdého dřeva, aby místo činu bylo co nejdříve zamaskováno. Tentýž den večer byl pařez pryč a místo zasypáno zeminou s pilinami.

Na hrázi rybníku, za zábradlím, je poslední z označených červeným křížem a jeho vzdechům naslouchá vedle stojící veterán.