 26.11.2017 1 1520(17) 0 |
A tak se ptám, proč si se změnila?
Změnila se ve chvíli, kdy jsi ochutnala mé rty.
Proč opouštíš mé sny.
Proč stéká mi slza po tváři.
Proč se vytrácí tvá vůně v mém polštáři.
Proč na tebe nemůžu přestat myslet,
I když ty zapomínáš.
Proč zase cítím tu bolest,
I když ty nic nevnímáš.
Proč chytla jsme se na lep z tvých slov.
Z těch slov, co hladily mou duši.
Byl to z tvé strany jen lov?
A teď chladně natahuješ kuši.
A střílíš.
Střílíš a zasahuješ mé srdce.
Ztrácíš se mi v hořké mlze.
Natahuji po tobě ruce.
A ty je nechytíš.
Změnila se ve chvíli, kdy jsi ochutnala mé rty.
Proč opouštíš mé sny.
Proč stéká mi slza po tváři.
Proč se vytrácí tvá vůně v mém polštáři.
Proč na tebe nemůžu přestat myslet,
I když ty zapomínáš.
Proč zase cítím tu bolest,
I když ty nic nevnímáš.
Proč chytla jsme se na lep z tvých slov.
Z těch slov, co hladily mou duši.
Byl to z tvé strany jen lov?
A teď chladně natahuješ kuši.
A střílíš.
Střílíš a zasahuješ mé srdce.
Ztrácíš se mi v hořké mlze.
Natahuji po tobě ruce.
A ty je nechytíš.
07.04.2019 - 22:09
Proč? : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Poprvé
Předchozí dílo autora : Ranní poezie o čirém zoufalství
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
