přidáno 25.11.2017
hodnoceno 4
čteno 1372(22)
posláno 0
Noc střídá den a já nemůžu spát.
Zas a znova beru do rukou pero,
má vůbec cenu se ptát?
V mé duši je jen trochu šero
a smutek halí mou mysl.
Stalo se něco,
co nedává nikomu smysl.
Nevyznám se sama v sobě,
zmatek v hlavě mám.
Pokouším se to schovat.
Pravdou je, že tě nedokážu nemilovat.
přidáno 26.11.2017 - 21:09
Ten konec je výborný, dokonale tam sedí. Celkově na mě možná trochu delší, než by bylo nutné, ale špatné to určitě není.
přidáno 26.11.2017 - 15:10
Jsoucno: Díky ;)
přidáno 25.11.2017 - 23:57
Solidní začátek nového autora.
přidáno 25.11.2017 - 23:21
nemiluj lidi
tváři se zaslepeni
a přesto šidí

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ranní poezie o čirém zoufalství : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Proč?

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming