Z rána raději dámu, nežli pána.

Po večeři utopena ve víně,
s přítelkyní smějeme se gramatickým chybám,
avšak já mám hlavu plnou hlavy v jejím klíně,
drahá to ví, když ji přes všechen ten smích tak (ne)vinně líbám.

Probuzena jsem,
polosladkým hlasem:
Byl to jen sen, sen, sen.
Já křeč a bezdechý sten.

Od pěti od rána,
klíží se mi zraky,
u Moravy a nade mnou mraky,
mokrý šedivý vzduch, tak bolestně z rána.