|
Vzpomněla jsem si na Vesmírnou odysseu a taky různě kolem poletovaly částice.
 19.10.2017 7 883(11) 0 |
odrazy od sebe bzučící bezbřeze kolem
nic nikdy nebývá dosti včas
náhodná kdyby zmítají silovým polem
do sítě chycený tisící planý vzkaz
Snad je čas pro zážeh Jupitera…
nic nikdy nebývá dosti včas
náhodná kdyby zmítají silovým polem
do sítě chycený tisící planý vzkaz
Snad je čas pro zážeh Jupitera…
19.10.2017 - 13:05DDD: Díky za takové přijetí. A ty poletující "učební pomůcky" mě pobavily. Třeba je to pokus o simulovaci toho urychlovače. :-D
19.10.2017 - 11:36Různě poletující částice mi silně připoměly mojí třídu, ve které uklízečka neustále zoufale řeší, co je ještě učební pomůcka a co už bordel. Tahle báseň je ale úplně jiná třída. Líbí se mi moc :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Urychlovač : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Skladatel
Předchozí dílo autora : Planetární vrtochy
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
