 30.08.2017 1 936(11) 0 |
Kdysi dávno jsme byli hory,
a Bůh byl Himaláj,
stáli jsme se smysly zklidněnými,
pršelo na nás,
jako jsme i my plakali.
Kdysi dávno jsme byli stromy,
stáli jsme bez myšlenek a beze strachů.
Kdysi dávno jsme byli řekami,
byli jsme nestálí a měli vnory.
A pak nám vzduch a život v něm řekly:
Buďte lidmi, budete milovat!
A tak jsme se stali lidmi a bojíme se,
že máme strach.
a Bůh byl Himaláj,
stáli jsme se smysly zklidněnými,
pršelo na nás,
jako jsme i my plakali.
Kdysi dávno jsme byli stromy,
stáli jsme bez myšlenek a beze strachů.
Kdysi dávno jsme byli řekami,
byli jsme nestálí a měli vnory.
A pak nám vzduch a život v něm řekly:
Buďte lidmi, budete milovat!
A tak jsme se stali lidmi a bojíme se,
že máme strach.
02.09.2017 - 20:07
Bojíme se, že... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Nahý a přítomný
Předchozí dílo autora : Inu, je tu naděje
