přidáno 21.02.2017
hodnoceno 6
čteno 959(17)
posláno 0
Proti průtrži mračen
-hluboký nadech
zaklonit hlavu
každá kapka dopadá
zpět na dno duše

Pohled z okna
všude bílo a chlad
slunce stále svítí
ne však do zákoutí
mé křivé duše

Kéž bych byla zrcadlem
nebo aspoň oknem
-odraz zmrzlé krásy
korunou z bílého zlata

Sníh vyhlazuje nerovnosti
blednu s krajinou zavistí
lesní stezky na oknech se klikatí
jako cestičky slz po porcelánu
propletené zlatem

prosvítá mnou mlha
- rozptyluje světlo
přidáno 24.02.2017 - 23:23
Devils_PIMP: Jo, nejsem holt moc malebná, ani zvuko. Ráda bych! Ale neumím číst :(((
přidáno 24.02.2017 - 22:38
Metafory? Nooo dejme tomukomu nikomu. Co se mi líbí je snaha i hraní slov. Jenže zvukomalba (pokud víš, co to je) notně kulhá... o rutmu (to je takový to, když se dá báseň číst jedním dechem, kdy ono hraní se slovy musí mít jak nazvat ...- předpokládam, že hudbu posloucháš - přečti si aspoň Máj ten to má to ONO
přidáno 22.02.2017 - 15:18
Johanka: Jsou fajn, pokud se jezdí na čas!! :))
přidáno 22.02.2017 - 15:18
Yasmin: Děkuji! Je to odkaz na Kintsugi, které stojí za to znát. :)
přidáno 22.02.2017 - 11:58
To je hezka basen :) cesty vlakem jsou fajn :)
přidáno 22.02.2017 - 11:37
Máš to hezké a nejvíce cestičky slz po porcelánu :-)!

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Cesta vlakem : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Z hyacintů zbroj
Předchozí dílo autora : Funši

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming