Letenský pták / druhá část

Natál je vysoká zelenooká kundice s kvalitními dvojkami se zálibou v kvalitní hudbě, kvalitně stráveném čase a kvalitním víně. Člověk by řekl, že má ráda asi kvalitu. Asi, protože co dělá pak se mnou? Je to krásná ženská, ale ne takovým tím tuctovým devadesát šedesát devadesát, srší takovou jinou zajímavou krásou. A o hezký ženský se člověk musí hezky starat. Máme spolu vysoce přátelský a tolerantní vztah, v kterém si oba uvědomujeme, že sex je parádní věc, tak proč si ho i na téhle přátelské bázi nedopřávat. Friends with benefits. Proč to říkám anglicky? Zní to pak jen o něco méně blběji a jo já vím, že je to dost otřepaný, ale tak to zkrátka máme. 

Razím přes Oveneckou, zabočím na ulici Milady Horákové a po chvilce procházím skrz celou vinárnu do vnitro blokové zahrádky. Natál mě tady už z dálky vítá úsměvem.

„Čau Natál, jsme se neviděli, to budou tak tři tejdny.“ a políbím ji nadrzo na rty. Ani náznak protestu.

„Ahoj Ale, to víš, práce a práce, a když ne práce, tak jsem někde v čudu po naší krásné vlasti. Léto a všude tolik akcí, že by den měl mít alespoň čtyřicetosm hodin. Jo a taky dvakrát vyšší plat.“

„Jasný, to chápu, koukám, že máš nějaký nový look, slušivý.“

„To jsem ti jen byla v takový ty proměně, jeden časák pořádal konkurz a mě zrovinka vybrali. Je to celkem zajímavý projekt, zadarmo tě pomalují tím nejlepším, co je, ostříhaj a vystajlují, nafotí. No tohle bylo zrovna na téma Rihanny.“

„Noo musím se ti přiznat, že Rihannu teda moc nesleduju a asi jsem od ní nic neslyšel nebo o tom teda nevím, ale není to ňáká černoška či mulatka?“

„Hele je, to se jim právě moc nepovedlo, ale prý mě vybrali taky proto, že mám alespoň mulatkoidní rty. Šlo tam hlavně o ty vlasy“.

Přichází číšnice a poroučíme si dvě deci Chardonnay. Kecáme, pijeme, objednáváme si v průběhu večera několik sklenic. Začínáme být hlasitější, zahrádka zajímavější a svět krásnější. 

„Kdybys věděl o nějakém zajímavém prostoru, tady na Letné, tak mi dej echo. Plánuji pomalu rozjet vlastní kavárnu, jak jsme se o ní onehda bavili, ale nic obyčejnýho, ten prostor musí být něčím strašně jiný, zajímavý, chápeš? Jedině tak mě to bude fakt bavit a zároveň marketing k nezaplacení. Lidi si to pak řeknou i sami mezi sebou. Sama znám takové místa a ráda o nich mluvím a když jsou, co k čemu tak i doporučím“ povídá.

„Mmmm, jasně, další rádoby luxusní, hipsterské nebo romantické podniky už jsou docela vyčpělý a že jich tu je a stejně všechny frčí. Chce to pustit více Berlína do života. Vidíš, ti povím svůj bláznivý podnikatelský nápad. Představ si takhle galerii, Galerii plnou koziček.“

Sedíme naproti sobě, zula si botu a pokládá mi nohu do rozkroku. Pomalu a s přítlakem mi ho masíruje. Automaticky jsem ji pohledem zajel do výstřihu. Další hypnóza. Všimla si toho. Všimla si také, že mi okamžitě ztvrdl. Abych to zakecal, házím laciný rým: „Jsem ztracen v očích tvých, jsem ztracen v tvé podprsence.“ směje se a pokračuju:

„Ehmmm a víš, jakože jak maj v Hollywoodu ten chodník slávy s těma jmény u hvězd, přijde mi to takový vlastně debilní, že po nich lidi celou dobu šlapou, takový ponižující, a i tak na to jezdí milióny turistů a jsou z toho totálně vyplesklý, vyfotí si to a taky si šlápnou. No a já bych chtěl mít takovou zeď slávy v galerii, kde budou stovky fotek prs různých celebrit, malých i velkých a třeba i neznámých. Myslím teda jako těch koček. To nemusí být bulvání celebritky, to jsem řekl blbě. Ale zajímavé osobnosti ze všech různých oblastí.“

„Je mi to jasný.“ odpoví a přitlačí v masírování, přičemž palcem nohy vyvíjí největší tlak, jezdí mi po něm od špičky až po koule.

„Mmm no a v předsíni galerie budou takový ty detektorové dveře co maj na letišti, dovnitř nesmí žádný foťák, kamera, mobil, nic krom očního kontaktu, žádné fotoreporty. Jedině tak se docílí, že se ty vystavované kóči budou méně stydět, když budou vědět, že jejich vnady pak další den neobletí všechny trafiky. Představ si tak na zdi prsa Vici Kerekes nebo Aňy. Třeba takové prsa Vici nejsou žádné tajemství a já bych je rád povznesl na uměleckou úroveň, to si fakt zaslouží. Stejně bych to udělal anonymně, jen se seznamem vystavaných žen, jen ať si návštěvníci nad tím lámou hlavou, vytvářejí si své teorie a pohádky. Prsa to ti jsou tak nádherné části těla, viděl jsem jich spousty a doslova každé jsou jiné, něčím výjimečné, všechny tou svou originalitou krásné. Vsadím se, že ani dvojčata nemají stejné prsa. Kulatí se, visí, točí se doprava, doleva, nahoru, dolů, různá vzdálenost od sebe a různá samotná velikost prs a bradavky, tak to je další samotná kapitola. Fakt Art přírody.“

„Cha a při odchodu budu návštěvníkům rozdávat papírové kapesníčky! Někdo si nostalgicky popláče, jiný třeba ustříkne“ povídá Natka. A pokračuje:

„Jako zní to rozhodně zajímavě a přiznám se, že bych se určitě přišla podívat. Věřím, že by si o návštěvníky neměl nouzi. Dokážu si to fakt představit, ale co si představit nedokážu, tak to, že do toho naše hvězdičky půjdou. Teda aspoň ze startu, ty první snímky by byly asi nejtěžší, ale nereálně to úplně nezní. Když se to zajede, tak ti pak můžou holky sami psát. Takhle se to u nás nosí, nikdo nemůžete zůstat pozadu. Nemluví se o tobě, tak neexistuješ. Případně musíš mluvit sám o sobě na sociálních sítích.“

„Jo to máš pravdu. Nerad bych je taky uplácel, je to přeci jen zeď slávy, pocta životu a tvarům a má to být pro ně pocta. Sex ti je největší lidská závislost a stále tak velké tabu i v 21. století. Takový Homo sapiens sapiens v pravěku byl sice duševně někde jinde, ale mozek měl stejný jako my, vždyť je to taký stejný rod a určitě nedělal takový cavyky jako my v dnešní době. Sice dělal i horší věci, ale taky lepší jako třeba uctíval přírodu a tak. Neboj, ještě tak moc nemagořím, vím, že celá galerie je spíše utopie, ale i z takových nápadů se místy rodí legendární věci.“

Nohu si obula zpět do boty a pronáší: „Pojď, ty můj galeristo, myslím, že vína už máme dost, teď bych tě už ráda cítila v sobě.“

„Tvé přání je mi rozkazem.“ odpovídám, po chvilce platím a odcházíme z vinárny. Na obloze zpod mraků sem tam probleskuje střep měsíce, po odpoledním horku ani stopy. Po pár minutách již lezem na chodbou mého secesního útočiště, vycházíme schody a otvírám své dva plus káká. Natál, chce právě něco říct, ústa jé ale uzavřu polibkem.

„Teď již není prostor na slova.“ povídám ještě ve dveřích a znova líbám její mulatkoidní rty. Dveře zakopávám nohou, levou rukou se jí prohrabávám ve vlasech a pravou mačkám vysoce šukatelný zadeček. Přesouváme se do ložnice, stále se líbáme a pomalu z nás mizí jeden kus oblečení za druhým. Během chvíle sundávám také podprsenku, která odkryje dvě krásná ňadra s již ztvrdlými bradavkami. Tak takhle vypadá poprsí Himalájí. Jeden ze zázraků světa. Sundáváme si poslední kousky oblečení a stojíme naproti sobě nazí, cítím své zrychlené srdce, které jakoby chtělo vyskočit z hrudi, marně, ještě chvíli ho potřebuji. Bere mi můj tvrdý penis do ruky a nelítostně ho stiskne, začíná mi ho pomalu honit. Oplácím ji to polibkem na bradavku, zlehka přejíždím jazykem po jejím dvorci, chytám ztvrdlý vrcholek bradavky mezi zuby a zlehka zkousnu. Okamžitě ze sebe vyrazí slastný povzdech. Natál, to měla ráda vždycky tvrději.

Přesouváme se do postele, ležíme naproti sobě na boku. Ruce mi slídí po celým jejím těle, oplácí mi to stejnou kartou. Nehty ji přejedu zlehka po zádech a představuji si, jaké stopy to asi mohlo zanechat. Ruku přesouvám do jejího klína, v kterém si pohrávám se stydkými pysky. Celá kunda se jí chvěje, na prstech cítím její parádní vlhounko. Strkám jeden, dva prsty do kundičky a palcem kroužím po poštěváčku.

„Chci tě.“ vyrazí se sebe. Nenechávám se dvakrát přemlouvat. Položím ji na záda, chytá mi penis a zavádí ho sama do své štěrbinky, jezera rozkoše, oceánu mé touhy. Okamžitě na mě skrz mého ptáka zaútočí její těsná pochva – přirážím.

„Natál, ty ji máš jak nějaká patnáctka, úplný odšťavňovač ptáků, jen to z něho všechno vymačkat.“

Usměje se.
„Jóó, šukej, pojď“.

Přirážím prudčeji, tvrději, přičemž se snažím dorážet na poštěváček, cítím, jak jí z toho v kundě po každý zaškubne. Vlepím jí polibek, hrajeme si v něm s jazyky. Mačká mi zadek, vzápětí mi zaráží nehty hluboko do stehen. Tohle je její znamení, které si pak pár dní po každém našem šuku nosím. Cejch toho, koho Natálka šuká.

Po pár minutách, když se chystám vystřídat polohu, Natál povídá „Dneska mám pro tebe překvapení, takový dáreček. Chtěla bych, ať mi odpaníš zadeček.“ 

Pomyslím si, to se rýmuje. 

„Natál ty si poeta.“ povídám.“

Co to?“ a udýchaně pokračuje „Hodně jsem si toho teď načetla, doma si to párkrát zkusila tak, že jsem si při mazlení strčila prst do zadečku a při orgasmu je to pak dost zajímavý, jiný. Prý to také otevírá nové světy.“ 

Pomyslím si, to zná jako nějaké černá díra, ale sakra to by mě dnes ani nenapadlo, proč ne, v prdeli jsem už nějaký ten čas nebyl, naposledy při výsledcích kvartálního hodnocení v práci. 

Odpovídám „Dobře Natko, vezmu to pomalu, neboj se.“ Sahám do svého zhýralého šuplíku nočního stolku a vytahuji lubrikant. Jedním prstem řádně promazávám prťavou zadkodírku a zbytek nanáším na ptáka. Líbáme se. Za chvíli si mě zavádí přesně tam, kam žádá. Opatrně vklouzávám a ptám se „Nebolí? Je to ok?“

„Hmm, asi jsem se doma fakt řádně připravila, nebolí, přirážej ale pomalu.“
Přirážím do poloviny ptáka, celého se ho neodvažuji vsunout a koukám, jak to dobře snáší. Dost mě to vzalo, dostávám chuť zrychlit, musím se dost ovládat.

„Alane, jak nad tím tak přemýšlím, ty vinča udělali svoje a moje brosvička taky. Ty si mi vklouzl opět do ní a né do zadku.“ směje se. Mrknu se a má pravdu, jemně jí přirážím do moc dobře známého místa, načež teď už bez ostychu zajedu hloubš.

„Naty, tak to mi vůbec nedošlo. Zadek necháme teda s radostí na jindy.“ a cpu jí ho kundičky až po kořen, chytnu ji pevně ze zadu za vlasy a znova tvrdě přirážím. Naty si položí prsty na poštěváček a začne si ho v kruzích masírovat. 

Omamně onanuje. 

Zrychluji tempo, ze sténání cítím, že za chvíli bude. Snažím se náš orgasmus sehrát a šukám o sto šest. Po pár okamžicích hlasitě vyjekne, křičí a svíjí se v křečích orgasmu, který zaútočí i na mě. Pochva se jí tak sevřela a pulzuje, že to vymačkává z mého ptáka poslední známky vzdoru. Vytahuji ho na ni, ihned rozpozná situaci, vezme si ho do ruky a směřuje na svá prsa. Ještě v záchvěvu svého vyvrcholení mi ho parádně honí. Po pár sekundách podléhám orgasmu i já a stříkám jí svou nálož na prsa. Natál s úsměvem Mony Lisy, vymačkává poslední kapky a já se svalím vysílením vedle ní.

Pokojem se ozývá povzdech spokojenosti, chvíle kdy se zapomíná na zbytek světa a žije se jen okamžikem.


Žádný smutek.

Žádný hřích.

Žádná slova.

Žádná omezení.

Žádná rozhodnutí.

Žádná práce.

Žádný mozek.

Žádný svět.

A za okny noc leží na ulicích a ovzduším se line vůně přicházejícího deště.