Tvůj Rytíř do Qouije

Ležím a přemýšlím
o té co je pro mě vším
ano jak asi tušíš
si to má milá jen ty
ta co se mnou dělá zázraky

V mém srdci navždy místo máš
píšu já román
kde hlavními postavami jsme my dva
já nechám se dál unášet vůni tvou
si mojí princeznou
se zlatou korunkou

Stojím tu vedle tebe
a naše těla jsou stále blíž a blíž
k obloze vede průsvitná niť
chytnu tě kolem pasu
ocením tvoji krásu
potom řeknu pár slov
já sem tvůj rytíř don Kichot

A tu náhle je to jako sen
co vše se v těle odehrává
s polibkem
v srdci láska
a na kůži jde cítit žár
proč bych ti já lásko lhal

Já budu tě líbat
jako by to mělo být naposled
tvá ústa jsou jemná
a sladká jako med
a já jsem tak šťastný že z lásky
nám vykvetl květ
za tři roky to bude
pět let

Si moje malinká z paprsku
utkáná víla
a radost tvá neutichá
a ani neumírá
to co ve tvém srdci plane
je žár lásky
obrovský plamen
chci tě každý další den za boky vzít
úsměv ti na tváři vykouzlit

Miluji tvé oči
i tvůj smích
nerad bych aby někdy z tich
to co si přemítám teď v hlavě
připomíná trochu pohádku
si moje princezna a já sem
tvůj princ co si tě vybral z davu
pro tvoji překrásnou postavu
i pro tvé vnitřní kouzlo
když sem tě spatřil poprvé
vzrušení mi do žil vklouzlo
a řekl sem si to je moje pravá
k zamilování stačil jeden pohled
chtěl bych ti říct má lásko tohle
Budu při tobě
já vždy stát
jen tebe má lásko milovat
probouzet se s tebou
a chodit spát
a s tebou chci dítě vychovat


A tak končí tohle vyznání
spolu třeba pěšky přejdeme kruh polární
každým dnem miluji tě čím dál víc
ztratit tebe tak už nemám vůbec
nic
A ještě naposled jestli se to může
kleknu si před tebe podám ti růže
a z úst mi vyhrknou tato slova
které jen pro tebe já si musel schovat
chci býti tvým ženichem
a tvým mužem
dál spolu cestou krásnou
do ráje půjdeme