přidáno 20.10.2016
hodnoceno 4
čteno 949(8)
posláno 0
Jen tak si sedět na vršku stromu
a když bude se mi chtít tak snést se dolů
a potom letět někam do oblak
tam kde andělé na mracích spí

A jakmile se ochladí
a začne padat listí na zem
vzít své hejno a vydat se za den
tam kde slunce stále svítí
a není zima
a kvete tam pořád kvítí
tam daleko do teplých končin
a poté vrátit se zase zpět
hned jak zima skončí

Jen tak si cestovat
nechat vítrem se unášet
z výšky se zdá krásnější
tento svět
vždy sem chtěl být pták
a tak to zůstane asi napořád
přidáno 23.10.2016 - 20:28
a není zima...děkuji, moc se mi tvá báseň líbí
přidáno 23.10.2016 - 15:14
Je to mnohem lepší než většina Tvých básní - předně první strofa k tomu má nakročeno. Možná kdybys celkově své básně zkrátil, budou mnohem zdařilejší. Bývá totiž kolikrát znát, jak už Ti od poloviny dochází síla ...
přidáno 20.10.2016 - 18:54
korálek: děkuji ano bylo by to fajn :)
přidáno 20.10.2016 - 18:20
Líbí se mi to unášení, létání - hezký pocit :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jen tak se nechat unášet : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Tvůj Rytíř do Qouije
Předchozí dílo autora : Me hanáce jsme jedna rodina

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming