 06.05.2008 4 1276(24) 0 |
Ve městě, na vesnici, v zahradě, v parku, ve škole, v paneláku, na poli, v lese. Všude se najde někdo, kdo jen tiše poslouchá a falešně souhlasně přikyvuje. Takoví lidé pak nemají vlastní názor, nemůžou ho mít. A špehují a zrazují a lžou a podvádějí. A není jim už pomoci. Až do smrti pak zůstanoutěmi, kteří tajně poslouchají pod okny. Obchází od domu k domu a poslouchají, co si lidé povídají. A vy o nich nevíte, když si doma vylíváte srdíčko do telefonu kamarádce nebo se hádáte s bráchou, kdo z vás má lepší skóre v basketu, a klidně žijete dál v nevědomosti. A když zjistíte přítomnost vašeho nezvaného hosta a on je je pro vás cizí člověk, naštve vás to a vyhodíte ho. Ale když je tou osobou někdo z vašich předpokládaných přátel, zraní vás jeho chování a mrzí vás to ještě víc, protože takouvou zradu byste od svých přátel nikdy neočekávali ani v nejmenším. A připadáte si zrazení a opuštění a naivní a obelhaní. Ale nevíte, že je vám to naříkání k ničemu, že ten člověk se pod okna klidně znovu vrátí poslouchat bez jakkýchkoliv výčitek, nevíte, že vás znovu podvede.
Ale proč to dělá, ptáte se sami sebe. A vy to nevíte. Jenže on vám nepoví a svém životě nic, protože se bojí a stydí a trápí a topí a choulí se v koutě. Nic se o něm nedozvíte. Nic o tom, proč chodí od domu k domu a poslouchá, proč hledá, komu by nasadil ještě větší zátěž. A dokuk toho někoho nenajde, bude dál chodit a dál poslouchat. Bude se dál snažit najít lék na svou zradu a na trápení a tíseň a samotu a odstrčenost a nepochopení. Vždyť i my se vlastně jednou můžeme stát těmi, kdož tajně poslouchají pod okny...
Ale proč to dělá, ptáte se sami sebe. A vy to nevíte. Jenže on vám nepoví a svém životě nic, protože se bojí a stydí a trápí a topí a choulí se v koutě. Nic se o něm nedozvíte. Nic o tom, proč chodí od domu k domu a poslouchá, proč hledá, komu by nasadil ještě větší zátěž. A dokuk toho někoho nenajde, bude dál chodit a dál poslouchat. Bude se dál snažit najít lék na svou zradu a na trápení a tíseň a samotu a odstrčenost a nepochopení. Vždyť i my se vlastně jednou můžeme stát těmi, kdož tajně poslouchají pod okny...
Ze sbírky: Laserová lampa
27.06.2016 - 08:40Pff, tak tato úvaha mě docela pobouřila. Přijde mi, že právě ten kdo naslouchá a vnímá, co se snaží druhá osoba sdělit je pro ni samotnou mnohem přínosnější a především upřímnější než ten, kdo jen žvatlá rádoby rady a připomínky.. Oslovil mě ale obraz "lidí, co poslouchají pod okny", asociují mi obyčejné pasivní facebookáře, kteří si mohou přečíst a vidět možná i mnohem intimnější sdělení, než to, co uslyší špehoun z okna.. :-)
Čím víc "přátel" máš, tím víc jsi transparentní, ale dá se to ustát i uhlídat..
Čím víc "přátel" máš, tím víc jsi transparentní, ale dá se to ustát i uhlídat..
21.07.2008 - 22:41Přítel co zradí, není přítel. Je pak jen na tobě, aby jsi se sama sebe zeptala, kde jsi udělala chybu, že jsi si to myslela? Ale poradil bych ti asi jen jedno. Pro jistotu si zavírej okno a dávej pozor, kam až zvuk tvého hlasu doléhá...
09.05.2008 - 18:33Azure Sky
život tě jistě uvrhne do role nechtěného posluchače mnoha lidských osudů...
...a budeš tázána na rady, názory, postoje
člověk nikdy neví s čím přijde život příští den
každý děláme chyby
a někdy se z náhodných "posluchačů" stávají dobří přátelé. :)
takže ti přeji co nejmíň zrad a bolestí a co nejvíc přátel a dobrých lidí!
...a budeš tázána na rady, názory, postoje
člověk nikdy neví s čím přijde život příští den
každý děláme chyby
a někdy se z náhodných "posluchačů" stávají dobří přátelé. :)
takže ti přeji co nejmíň zrad a bolestí a co nejvíc přátel a dobrých lidí!
09.05.2008 - 18:07Mno... když začnu tím co se mi moc nezamlouvá tak to je ten názor že takovíto lidé nemohou mít vlastní názor. Podle mne to nemá spolu moc společného. Třeba jsi někoho takového potkala ale vlastní názor nemusejí mít i lidé kteří nešpehují.
To je asi jediné co bych vytkl.
Jinak se mi to jako zamyšlení nad určitou lidskou povahou líbí.
Máš pravdu že zrada od přátel bolí mnohem více nežli od úplně neznámého člověka.
- Když jsem to začal číst ... četl jsem to jako nějakou analýzu ale tento pocit se v první čtvrtině přeměnil jako kdyby to bylo součástí jakéhosi rozsáhlejšího příběhu ... to je pro mne poměrně zajímavé ... možná že jsem to začal číst s určitým očekáváním jenž ve mne vzbudilo to upozornění že se jedná o úvahu. ;-)
To je asi jediné co bych vytkl.
Jinak se mi to jako zamyšlení nad určitou lidskou povahou líbí.
Máš pravdu že zrada od přátel bolí mnohem více nežli od úplně neznámého člověka.
- Když jsem to začal číst ... četl jsem to jako nějakou analýzu ale tento pocit se v první čtvrtině přeměnil jako kdyby to bylo součástí jakéhosi rozsáhlejšího příběhu ... to je pro mne poměrně zajímavé ... možná že jsem to začal číst s určitým očekáváním jenž ve mne vzbudilo to upozornění že se jedná o úvahu. ;-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kdo poslouchá pod okny... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Milionová výhra
Předchozí dílo autora : Kateřina
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
