O včelách a květech kolem nich.
přidáno 29.06.2016
hodnoceno 3
čteno 1026(9)
posláno 0
V jaru letošním
rozkvétají růže
před úly slepých včel
a zároveň němých
neboť královny zakázaly zpěv.

Ty lásko nic netušíš
o mém nenávratnu
z míst podivných
ve kterých se toulám sám
ač nemusím.

Když půjdeš za mnou ve stopách
stíny marnosti tě obstoupí
a ty poznáš
že jsem to já
kdo v nich rozpuštěný je.

Osuš si slzy
i v duši své
ať nepromarníš květy
co kvetou jenom pro tebe
to kvítí žlutých tařic
které zakryje
srdce v kamenech utichlá.

V ten čas těla naše pokryjí
roje slepých včel
a ponechají ve rtech
pachuť medu
z květů ještě málo rozvitých.
přidáno 12.05.2019 - 01:17
Včelky trochu znám.Dají se přirovnat k mnohým lidským postojům.Báseň se zdařila.Teď mě napadla taková hloupost.Vstupní ochranný portál vyhodnotil báseň a došel k závěru že nejste robot.bylo detekováno mnoho citových a pocitových kombinací.Jste vpuštěn skrz infiltraci mechanických nepřátel.:-)hodně zdaru
přidáno 04.07.2016 - 08:47
Umouněnka:
Jsem rád, že tě dílo potěšilo a moc děkuji za zastavení.
přidáno 02.07.2016 - 21:51
Výborný, dokonce jsem si k tomu přiřadila své vymyšlené postavy do jednoho příběhu. Pocitově se velmi dotkla, krásná slova i city v sobě ukrývá.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Slepé roje : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Svině Budulínek
Předchozí dílo autora : Chválím nohy žen

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming