Občas se vylíhne něco, u čeho si vůbec nejsem jistá, co to vlastně je. Dávám to sem tak nějak s nadějí, že mi pomůžete si to trochu objasnit. Ocením každý názor :)
přidáno 16.02.2016
hodnoceno 2
čteno 748(15)
posláno 0
Na náš táborák se snáší tma. Objímá nás jako staré známé.
Na nebi nejsou jiné hvězdy než naše jiskry.
Jiskra přeskočila a my se vyhříváme, každý v záři toho druhého.
Záře reflektorů přímo v očích a hlasivky se chvějí.
Štěstím a napětím a zimou. Mrzne v krku.
Jenom si trochu odkašle, „Promiňte. Ano, štěstím, správně.“
Ignoruje zimu v krku. Lež studí, já to vím.
A přece, oči hoří.
Blíží se léto. Hoří hořkostí a po mandlích ani stopy.
Hoří touhou a nejistotou.
Tak jako všechna léta
zahalená jiskrami a tmou.
přidáno 18.02.2016 - 08:55
Myslím, že to v té básni je "objasněno" - něco zahaleno jiskrami a tmou. ;-
přidáno 17.02.2016 - 11:47
Jo, tohle můžu.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Mladá léta : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Princezna Zoufalka
Předchozí dílo autora : V peřinách

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming