Mladá léta

Na náš táborák se snáší tma. Objímá nás jako staré známé.
Na nebi nejsou jiné hvězdy než naše jiskry.
Jiskra přeskočila a my se vyhříváme, každý v záři toho druhého.
Záře reflektorů přímo v očích a hlasivky se chvějí.
Štěstím a napětím a zimou. Mrzne v krku.
Jenom si trochu odkašle, „Promiňte. Ano, štěstím, správně.“
Ignoruje zimu v krku. Lež studí, já to vím.
A přece, oči hoří.
Blíží se léto. Hoří hořkostí a po mandlích ani stopy.
Hoří touhou a nejistotou.
Tak jako všechna léta
zahalená jiskrami a tmou.