- - -
přidáno 21.04.2008
hodnoceno 3
čteno 1351(17)
posláno 0
Maluji si tě tužkou pod víčky.
Sám, probdělý až do rána.
Ještě mi tiše doznívá
ta melodie zpívaná,
která, jako nezpoutaná síla,
mi tvou věčnost písničky,
v jediný moment slila.

Maluji si tě tužkou do spánku.
Tak nedočkavě...chtivě...
tak nepravdivě,
jak jen může,
roztoužený muž,
dobývat své dobyvačné nitro muže.

Maloval bych tě tužkou na plátno.
Má ruka nástroj svírá.
Tím pevným sevřením cítím,
jak jsi do mě celá proproudila.
Maloval bych tě tužkou na plátno.
Kdybys tady byla.

přidáno 22.04.2008 - 17:23
Jo. Poslední sloka krásná...
přidáno 22.04.2008 - 14:40
Souhlasím s derrry a přidávám malé tlesknutí nad poslední slokou, ta se vážně povedla.
přidáno 21.04.2008 - 23:11
Jé...to je takové jemné, křehké a strašně melancholické, jednoznačně u mě vede poslední sloka.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Malování : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Hodiny
Předchozí dílo autora : Psychika

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming