- - -
přidáno 24.04.2008
hodnoceno 0
čteno 1544(8)
posláno 0
Na stěně hodiny bijí
v rohu si pavouček spřádá svou síť
pod okny projíždí půlnoční tramvaj
všude je prázdnota, ticho a klid.
Minuta minutu míjí
v televizi dávají zrnění
jen ozvěny kroků se hádají s nocí
a duše křičí do setmění

Pod víčky schovaná přání
zoufalé toužení pod černou tmou
cítím se spoutaná, svázané ruce
a duši na petlici zamknutou
Uvězněná nemá stání
chce prožít překrásný barevný sen
tak sebou tříská a vříská a kvílí
že nechce být zavřená, že chce jít ven

Celým mým tělem se zmítá
rozbuší srdce a vyhání klid
roznítí představy, podpálí oheň
a pak radí jak mám ten žár uhasit
Tak si tam splašeně lítá
nic, ani rozum ji neochromí,
jen věrný můj přítel můj strážce a rádce
jediný klíč k vězení má, svědomí,
svědomí...


Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Hodiny : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Pocity
Předchozí dílo autora : Malování

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming