přidáno 20.09.2015
hodnoceno 2
čteno 719(12)
posláno 0
Vznáším se uprostřed vlastního stínu
chci vykrást tuhle bezednou hodinu
zavřít oči a plakat uvnitř sebe
vše je najednou bezejmenné.

Nebaví mě se smát slunci do tváře
jeho zář jen polyká mé uhaslé plamínky
měním se v pískovcový sloup
po němž stékají mé budoucí slzy.

Nohy bosé v trávě a mravenci co šustí v listí
jen já jsem asi ten
co za šerého temna v popraskaných jizvách cest
nikoho nikdy neopustí.
A proto asi...
Vznáším se v osiřelosti.
přidáno 23.09.2015 - 08:56
Smutná poezie o hledání se ve světě lidí, líbí se mi to, je to docela sugestivně napsáno
přidáno 20.09.2015 - 21:03
na mne tvá slova zapůsobila

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vznáším se ve stínu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Pod víčky
Předchozí dílo autora : Rozpuštěno v inkoustu

» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]
» řekli o sobě
milancholik řekl o Sokolička :
Jedna z prvních, kteří mě tu svými díly zaujaly. A zájem o její díla i ji samotnou trvá... Osoba, které se můžu svěřit se vším, jedna z múz.. Nikdy jsem nečekal, že bych mohl někoho tak skvělého poznat přes internet. Moc si ji vážím.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming