Vrať se!

© Megynka


Srdce mé pod tvým pohledem vždy roztálo,
znamenal jsi pro mě celý svět.
Neštěstí štěstí nám do dálky odválo,
zbyl mi jen jeden smutný pohled.


Propiskou je nadepsána má adresa,
rtěnkou na rty mé jméno.
jehlou hvězda má vyryta,
v rohu napsané krédo.


Nevím, jak často si pohled prohlížím,
jeho vzhled však mluví za vše.
U okna stále tě vyhlížím,
svět tak dlouho už vypadá zašle.


Moc bych si přála mít tě tu u sebe,
moc bych si přála cítit tvou vůni.
Lásko, každý den já myslívám na tebe,
jak laňka co chodí žíznivá k tůni.


Proč? - já musím se ptát.
Proč ... - zní to tak fádně.
Svět se naučil lhát,
poslední dobou opravdu parádně.


Lhaní, pomluvy, místo míru války,
frajerské osoby vidím již z dálky.
Změna je život - slýchávala jsem.
A teď bych radši, kdyby to byl jen sen ...