Pro Melkora
11.02.2014 0 918(4) 0 |
Nelwëmu bylo přesně šestnáct. Bydlel u svého strýce Leona, který byl kovářem. Nelwë se od strýce naučil kovařinu.
„Nelwë“ ozval se z předsíně strýcův hlas.
„Ano, Strýčku Leone?“
„Máš tu návštěvu!“
Nelwë vstal od stolu a seběhl ze schodů. Vedle strýcovi mohutné postavy stála bytost celá v černém. Neznámí byl zahalen do černého pláště s kapucí a u pasu mu vysel meč.
„Zdravím Nelwë, synu Algalův.“ řekla postava, očividně s elfským přízvukem.
„Dob - dobrý den. Odpověděl vyděšeně mladý půlelf.
„Nemusíš se mě bát.“ řekla postava a odhodila kapuci. Nelwëho tvrzení se potvrdilo, byl to elf. Měl temně černé vlasy, modré oči a i na elfa hezkou tvář.
„Jsem Arod,bratr tvé matky Lávaen.“ Arod mu podal dopis a v dopise stálo: Milý synu, jsem smrtelně raněna a umírám. Ten kdo ti dopis dal je Arod, můj bratr. Arod tě naučí našim zvykům a tradicím. Naučí tě naše válečná umění, atd.
Lávaen
Nelwë si zbalil věci a ihned vyzazili na cestu. Jeli mlčki už pět hodin, když Arod poprvé promluvil: „Umíš elfsky?“
„Ano“ odpověděl elfštinou Nelwë.
Zbytek cesty už Arod nepromluvil.
Dorazili k Arodovu sídlu. Arod si vybral za sídlo malý hrádek, patrně trpasličího hradu postaveného pro lidi. Hrad měl dvě věžě, hlavní budovu a několik menšíh stavení. Byl obehnán dva metry vysokou zdí, která v některých místech pobořena.
Na malém nádvoří je už očekávalo několik postav. Vepředu stál hnědovlasí elfí šlechtic Taolin, jeho dvacetiletý syn Realin, dva elfí pěšáci Conlor a Rígadan, čtyři trpaslíci Olorik, Asnorik, Dvónar a Kloan. Jediným člověkem tu byla lovkyně Undara.
Taolin promluvil jako první: „Vítej mezi na Urlagu mezi Noídskými hraničáři Nelwë syni Lávaen. Jsem Taolin z rodu Tenlaram.“
Dalších deset minut zabrlo vítání a představování kdo je z jakého rodu, města a říše.
„Nelwë“ ozval se z předsíně strýcův hlas.
„Ano, Strýčku Leone?“
„Máš tu návštěvu!“
Nelwë vstal od stolu a seběhl ze schodů. Vedle strýcovi mohutné postavy stála bytost celá v černém. Neznámí byl zahalen do černého pláště s kapucí a u pasu mu vysel meč.
„Zdravím Nelwë, synu Algalův.“ řekla postava, očividně s elfským přízvukem.
„Dob - dobrý den. Odpověděl vyděšeně mladý půlelf.
„Nemusíš se mě bát.“ řekla postava a odhodila kapuci. Nelwëho tvrzení se potvrdilo, byl to elf. Měl temně černé vlasy, modré oči a i na elfa hezkou tvář.
„Jsem Arod,bratr tvé matky Lávaen.“ Arod mu podal dopis a v dopise stálo: Milý synu, jsem smrtelně raněna a umírám. Ten kdo ti dopis dal je Arod, můj bratr. Arod tě naučí našim zvykům a tradicím. Naučí tě naše válečná umění, atd.
Lávaen
Nelwë si zbalil věci a ihned vyzazili na cestu. Jeli mlčki už pět hodin, když Arod poprvé promluvil: „Umíš elfsky?“
„Ano“ odpověděl elfštinou Nelwë.
Zbytek cesty už Arod nepromluvil.
Dorazili k Arodovu sídlu. Arod si vybral za sídlo malý hrádek, patrně trpasličího hradu postaveného pro lidi. Hrad měl dvě věžě, hlavní budovu a několik menšíh stavení. Byl obehnán dva metry vysokou zdí, která v některých místech pobořena.
Na malém nádvoří je už očekávalo několik postav. Vepředu stál hnědovlasí elfí šlechtic Taolin, jeho dvacetiletý syn Realin, dva elfí pěšáci Conlor a Rígadan, čtyři trpaslíci Olorik, Asnorik, Dvónar a Kloan. Jediným člověkem tu byla lovkyně Undara.
Taolin promluvil jako první: „Vítej mezi na Urlagu mezi Noídskými hraničáři Nelwë syni Lávaen. Jsem Taolin z rodu Tenlaram.“
Dalších deset minut zabrlo vítání a představování kdo je z jakého rodu, města a říše.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Adobard: new - 1 : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Předchozí dílo autora : Adobard: 1-1