jen tak (nebo jinak) jsem si vzpomněla (nebo taky ne)
11.02.2014 2 1087(18) 0 |
A tak jsem poslouchala tu píseň, nebo jinou píseň, nebo možná jenom ticho a nebo jsem byla zrovna hluchá.. na tom vlastně ani tak nesejde, ale v tu chvíli, nebo možná v úplně jinou chvíli, jsem myslela na to, jak bych Vás chtěla políbit. A tak jsem si vzpomněla, jak jsem Vás chtěla políbit už tenkrát a Vy jste řekl: "No, víš.. já bych chtěl.. no to je jedno.. já bych chtěl vědět jak líbáš," a pak jste to prostě udělal a už neopustil. Nebo možná opustil a nebo měl opustit už tehdy v tu konkrétní chvíli. Myslím, že by Vám teď bylo lépe - měl jste pravdu už tenkrát. A tak je mi prostě jenom smutno a lhala bych, kdybych Vám chtěla tvrdit, že některé otázky už si prostě nekladu, protože kladu. Nebo možná ne, nejsem si tím teď úplně jistá. Prostě nad tím jen uvažuji a mám chuť Vás zabít, protože všech Vašich deset čísel, co mám, jsou mimo provoz, neexistují nebo jsou vypnuté. A levný víno a postel z polystyrenu a postelová nevěra. A nebo možná taky postelová Věra.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
já o Vás : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : "buď šťastná"
Předchozí dílo autora : vlna prachu a života